Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Prosperujeme možná proto, že příliš neriskujeme, říkají podnikatelky

aktualizováno 
Před osmi lety přišli manželé Dolejší jako obvykle na návštěvu k manželům Bojanovským. Neměli to daleko, bydlí ve stejném panelovém domě na pražském sídlišti Chodov. U vína přišla řeč také na podnikání a Ružena Bojanovská s Taťánou Dolejšovou se rozhodly, že to zkusí. Byl to pro ně krok do tmy. Jedna se do té doby zabývala jako absolventka stavební fakulty životním prostředím, druhá byla učitelkou mateřské školy. I přes různé problémy firma BoDo existuje dodnes, z jednoho obchodu v kočárkárně jsou tři, zaměstnávají šest prodavaček a svého tehdejšího rozhodnutí nelitují. "Vlastně tím rozhodujícím motivem pro start podnikání byla nemoc syna, nemohl ze zdravotních důvodů chodit do družiny a já jsem ho nechtěla nechávat samotného doma," vzpomíná Ružena Bojanovská. V podnikání s kamarádkou viděla šanci, jak lépe skloubit práci a rodinu. V obchodě, který otevřely v roce 1992 v kočárkárně paneláku, kde bydlí, se obě přítelkyně za pultem střídaly. Děti měly pod kontrolou a ve dnech volna se jim mohly více věnovat. S podnikáním přitom neměly žádné zkušenosti, věděly jen, že chtějí zkusit obchod. Prošly spolu sídliště, a protože tam nebyl žádný obchod s botami, rozhodly se pro ně. Dnes se obě podnikatelky usmívají svému počátečnímu nadšení. Zajistit všechna potřebná razítka, živnostenské listy a přihlášení na finančním úřadě, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení prý pro ně nebyl tehdy žádný problém. Se stavebními náležitostmi přeměny kočárkárny na obchod jim poradili na bytovém družstvu, hodně práce odvedly na úpravách rodinné týmy. "Začaly jsme opatrně, měly jsme obavu, jak podnikání půjde, proto jsme to zkusily v kočárkárně. Na sídlišti byl velký výběr volných prostor, ale chtěly jsme přispět nájemným domu, ve kterém bydlíme. A také jsme si říkaly, že když to zkusíme v malém na domácí půdě a nepůjde to, nic hrozného se nestane, říká Taťána Dolejšová. Měly štěstí, protože nepotřebovaly do startu žádný velký kapitál. Na zařízení obchodu daly dohromady rodinné úspory, nájemné bylo nízké. "Naštěstí jsme začínaly v době, kdy výrobci nechávali zboží na fakturu, takže hned při prvním nákupu jsme v Partizánském odebraly boty za 100 tisíc korun a fakturu zaplatily z tržeb za prodeje," říká Ružena Bojanovská. Zpočátku se orientovaly zejména na dětské zboží, a to byl dobrý nápad. "Sídliště bylo plné malých dětí, konkurence žádná, obrat rostl," přibližuje tehdejší podmínky Taťána Dolejšová. V té době také hledaly vhodné obchodní partnery. "Chvíli trvalo, než jsme si našly okruh seriózních dodavatelů, a občas jsme na to také doplatily," přiznávají obě podnikatelky.

K podniku patří i pomníky

Boty jsou specifické zboží, podléhají módě, a navíc odhadnout nákup těch správných velikostí je složité. "Některé počáteční nákupy, to byla metoda pokusů a omylů, musely jsme si až v praxi ověřit, co se zákazníkům líbí a jak jsou citliví na ceny. Taky jsme nakoupily boty, které si ve skladě poležely a jako pomníky připomínaly naše nákupní omyly," vzpomíná Ružena Bojanovská. Obchodnice se musely vyrovnat i s tím, že někteří dodavatelé zkoušejí, co obchodník unese. "Tak jsme dostaly už v červenci zásobu sněhulí za více než 300 tisíc korun. Kdybychom musely zboží hned platit, nastaly by potíže, nebylo by na zaplacení sezónních bot. Naštěstí jsme mohly splácet postupně," uvádí Taťána Dolejšová.

Po dvou letech další obchod

Po roce podnikání se musely majitelky obchodu rozhodnout, jak dál. "Podnikání nás chytlo, rozhodly jsme se, že se ke svým zaměstnáním zatím vracet nebudeme. Když uděláme chybu, nadáváme sobě, ale za tu svobodu rozhodování a život bez šéfa to stojí, i když se musíme hodně otáčet, překonávat výkyvy poptávky a zisky také nejsou bůhvíjaké," shodují se obě podnikatelky. Brzy zaměstnaly první prodavačku, která jim je věrná dodnes, a za další rok otevřela firma BoDo další obchod na Jižním Městě. V současné době mají tři a šest prodavaček. "Zaměstnáváme i maminky s menšími dětmi, nevadí nám, když pracují na zkrácený úvazek, aby se o děti mohly postarat, dobře si pamatujeme, jaké to bylo, když jsme samy měly malé děti," říká Ružena Bojanovská. Většinou měly při volbě spolupracovníků štěstí, ale s některými se musely pro nespolehlivost rozloučit. "Nezaměstnanost je v Praze malá, nemyslete si, že se nám hlásí mnoho schopných prodavaček," vysvětluje Taťána Dolejšová. Firma se rozrostla, i když na sídlišti spíš obchody zanikají. O dalším otvírání obchodů zatím neuvažují. "Měly jsme chuť otevřít obchod v centru Prahy, ale zdálo se nám to riskantní, nájmy byly vysoké a realitní kanceláře chtěly dvě splátky nájemného předem. Navíc jsme nenašly banku ochotnou půjčit méně než deset milionu korun," říká Taťána Dolejšová.

Konkurencí jsou hypermarkety i stánkaři

S jednou prodejní strategií by podnikatelky rozhodně po celou dobu provozování obchodů nevystačily. Boj se přiostřil, na sídlištích přibyly nejen další krámy s botami, ale také tržiště a za humny hypermarkety. "Změnily jsme sortiment, kvůli stánkařům jsme přestaly prodávat levné sportovní boty. Nabízejí je ještě levněji, než my je nakupujeme," říkají podnikatelky. V současné době sice zákazníci pochopili, že nákupem levných bot u stánku vlastně neušetří, ale například výrobci plátěnek na zvýšený zájem neumějí rychle zareagovat. Hypermarkety nenabízejí tak široký sortiment jako specializované obchody s obuví, ale zase mohou jít s cenami hodně dolu. "Ověřily jsme si to teď před začátkem školního roku, kdy bačkory a cvičky, které se tradičně nejvíc prodávají, nabízela velká nákupní centra hodně levně," říká Bojanovská. Konkurenci čelí firma BoDo širokou nabídkou a osobním přístupem k zákazníkům. "Snažíme se zákazníkům vyřídit reklamaci dřív, než nám ukládá reklamační řád, dáme jim vědět, když dojde zboží, na které čekají," prozrazuje Taťána Dolejšová.

Pomáhá profesní sdružení

Obě podnikatelky se snaží dále vzdělávat, samy vedou účetnictví firmy, za samozřejmost považují účast na výstavách a veletrzích. Moc jim pomáhá také členství v profesním sdružení Garant. "Pro nás je velká výhoda, že Garant sdružuje maloobchody, ale hlavně velkoobchody. Zatímco dřív jsme měly nervy z každé větší faktury, teď se nám žije o hodně lépe. Přes sdružení bereme už víc než padesát procent zboží – neplatíme ho dodavateli, ale Garantu, a ne do 14 dnů jako dřív, ale do tří měsíců. Když splatíme dřív, máme slevu dvě až tři procenta, kdybychom se zpozdily, platíme penále," uvádí Růžena Bojanovská. Na otázku, zda si představují, že firma BoDo by mohla mít jednou tradici jako firma Baťa, se obě majitelky jen usmívají: Takové ambice nemáme, ale kdyby chtěly dcery pokračovat, nevadilo by nám to.


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.