Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O brněnské tunely se zajímá protikorupční útvar, stály o miliardy víc

  3:59aktualizováno  3:59
Protikorupční policie se začala zajímat o klíčovou dopravní stavbu jihomoravské metropole, Královopolské tunely. Celkem vyšly na dvanáct miliard korun, což je podle předinvestiční studie až čtyřikrát víc. Dva paralelní tubusy tunelů měří 1,2 kilometru, šestkrát delší pražský tunel Blanka zatím stál zhruba trojnásobek.

Protikorupční útvar cílí na Královopolské tunely v Brně, jde o miliardy | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Původně se přitom v Brně kalkulovalo s cenou kolem 3,5 miliardy korun. Tunely, které jsou součástí zatím nedokončeného brněnského Velkého městského okruhu, se po deseti letech projektování a výstavby dočkaly zprovoznění v září před dvěma lety.

Královopolské tunely

Tunely procházející pod brněnskou městskou částí Královo Pole jsou součástí Velkého městského okruhu a bývají také označovány jako Dobrovského tunely. Tvoří je dva tubusy dlouhé 1,2 kilometru. S­ projektem se začalo už koncem devadesátých let, samotná ražba pak začala v roce 2008 a v provozu jsou od  září 2012. Stavbu provedly společnosti OHL-ŽS, Metrostav a­ Subterra a přišla zhruba na 12 ­miliard korun.

„Je to asi nejdražší tunel na světě. Už když se počítalo s cenou tři miliardy, bylo to nesmyslně drahé,“ říká Jiří Petrák, bývalý šéf projekční a poradenské firmy Mott MacDonald, která na stavbu zpracovávala předinvestiční studii.

Stavbou se proto začali zabývat vyšetřovatelé z protikorupčního útvaru. „Věcí se skutečně zabývá náš útvar. Věc je ve stadiu prověřování,“ potvrdil mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej, podrobnosti však nechtěl poskytovat.

Podle dokumentu, který má MF DNES k dispozici, zajímá vyšetřovatele především to, zda proplacené účty skutečně odpovídají rozsahu provedených prací.

Od Ředitelství silnic a dálnic (ŘDS) si protikorupční útvar vyžádal stavební deníky, kolaudační rozhodnutí, zprávy z mimořádné kontroly, ale také informace, jakým způsobem se prokázalo věcné plnění k jednotlivým fakturám a z jakých podkladů při vystavování faktur ŘSD vycházelo. Vedle toho chtěli policisté také vysvětlení, jak ředitelství přistoupilo ke zjištěním mimořádné kontroly z roku 2010, kdy vyšlo najevo, že při stavbě dochází k nehospodárnosti ve vynakládání veřejných prostředků a že není plněn zákon o finanční kontrole.

Audit upozornil na nesrovnalosti při stavbě

Audit zadaný exministrem dopravy Vítem Bártou před čtyřmi lety, který za Mott MacDonald vypracovala Miloslava Pošvářová, později (od srpna 2012 do ledna 2014) ředitelka úseku kontroly kvality staveb ŘSD, upozornil na řadu nesrovnalostí při stavbě.

„Zjistili jsme, že je potřeba posílit dozor, protože práce se dělají nekvalitně,“ říká Pošvářová, která dnes kandiduje v Brně za zelené do senátu. Ta zároveň upozornila na příliš drahé vícepráce a vysoké výdaje na opravy okolních domů a koupaliště, které byly poškozeny v souvislosti s ražbou. „Nároky na opravy mi připadaly nadměrné. Poruchy na koupališti byly už mnohem dříve,“ dodává Pošvářová.

ŘSD se v pondělí k vyšetřování nevyjádřilo, představitelé státní příspěvkové organizace už dříve nařčení z předražení stavby odmítali.

Ředitelka brněnské pobočky ŘSD Věra Hoderová vysvětlovala navýšení nákladů změnou norem spojenou s povinností pořídit nejvyspělejší požárněbezpečnostní opatření. O zhruba 150 milionů korun stavbu prodražila také tříměsíční stopka stavebních prací, když soud vyhověl stížnosti aktivistů, podle kterých nebyli lidé v okolí dostatečně chráněni před hlukem.

Podle Petráka bude stát na tunely doplácet i v budoucnu. „Jsou tam špatné geologické poměry. Dá se očekávat, že náklady na údržbu budou obrovské,“ míní Petrák.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.