Vyplývá to z dodatku k desetileté smlouvě na provoz dálkových vlaků, který zveřejnilo ministerstvo dopravy. Cena za vlakokilometr stoupne o 1,5 procenta, za každý kilometr zaplatí stát v průměru 132,24 koruny. Celkem České dráhy dostanou okolo 4,2 miliardy korun.
Ministerstvo dopravy nárůst vysvětluje tím, že elektřina a nafta tvoří zhruba desetinu nákladů na provoz vlaků, a proto se nemohlo zlevnění do ceny tolik promítnout. „U jiných položek dochází k nárůstu, u některých i nad míru inflace,“ dodal Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
Cena za každý ujetý kilometr státem objednaných vlaků stoupne v porovnájí s loňský rokem o 1,5%. Jde o dodatek k desetileté smlouvě mezi ministerstvem a Českými drahami, kterou uzavřela úřednická vláda v roce 2009 bez jakékoliv soutěže.
Dráhy zdražení vysvětlují vyššími odpisy za nová či modernizovaná vozidla nebo růstem mzdových nákladů. . „Navýšení souvisí také s celkovými dopady rozsáhlé výlukové činnosti s náhradní autobusovou dopravou. I když v letošním roce bude situace snad poněkud příznivější než loni, přesto je plánována řada výluk na jednokolejných tratích, kde budeme muset zavést náhradní dopravu se všemi příslušnými dopady,“ vysvětlil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Zlevní naopak provoz rychlíků Brno–Břeclav–Olomouc. Důvodem je fakt, že České dráhy získaly na nové vlaky na této trase dotaci z Operačního programu doprava, a nemusí proto do ceny za provoz rychlíků promítat náklady na jejich pořízení v plné výši.
Čtyři miliardy od ministerstva dopravy tvoří zhruba třetinu peněz, které z veřejných prostředků do Českých drah na provoz vlaků jdou. Zbytek připadá na regionální vlaky objednávané kraji.
Stát přitom platí částku, kterou mu České dráhy předloží, aniž by možnost jejího snížení ověřoval veřejnou soutěží.
Na Liberecku bude levněji
Ne všude dostanou České dráhy více peněz. Záleží totiž i na tom, jak mají postavené smlouvy. Nejpřísnější podmínky má na část svých linek Liberecký kraj, který jako jeden zmála krajů provoz vlaků soutěžil.
I díky tomu nyní ušetří. „Platba za naftu klesne zhruba o desetinu, o dvě procenta stoupnou mzdové náklady. V součtu budeme platit za vlaky letos méně,“ říká Monika Šulcová z odboru dopravy libereckého krajského úřadu. Podle ní by měla úspora dosáhnout zhruba dvou milionů korun. Podobný systém v kraji funguje rovněž u smluv s autobusovými dopravci.
V Česku se dlouho mluví o otvírání trhu s dotovanými rychlíky konkurenci, žádné rychlíky na základě soutěže u nás však nejezdí. První tendr zrušil někdejší ministr dopravy Zdeněk Žák, druhý zarazil loni na podzim Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Ministr dopravy Dan Ťok sice slibuje pokračování soutěží, jenže ty nabírají další zpoždění. Resort chce přitom nejdříve vyřešit, co dál s režijními jízdenkami. Ty musí uznávat na všech tratích podle zákona České dráhy, ostatní dopravci ale ne.
Státní dopravce se tím cítí diskriminován, za pravdu mu v tom dal i antimonopolní úřad. Na ministerstvu proto teď vznikají různá řešení. Jedním z nich je i případné dorovnání nákladů na režijní jízdenky soukromým dopravcům. V praxi by tak mohlo dojít k situaci, kdy soukromníci budou za peníze státu vozit zaměstnance Českých drah či Správy železniční dopravní cesty.
Levná ropa by měla zlevnit cestování veřejnou dopravou i v případě autobusů, ale to se zatím neděje. Dopravci se ke zlevnění vůbec nemají adrží stejné ceny, jako když nafta stála o deset korun více. Například Student Agency, která je na trhu s nedotovanými vlaky největší, loni zlevnila jen kvůli konkurenci některé mezinárodní linky, ve vnitrostátní dopravě platí stále tytéž ceny.
Příliš se nemění ani objem peněz, které kraje posílají dopravcům za objednané autobusy. Dopravci tvrdí, že ušetřené peníze použijí na navýšení mezd řidičů. Statistiky zatím velký nárůst jejich příjmů neukazují.
