Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dědictví, dary i výhry. Od příštího roku se bude přiznávat i nezdaněný majetek

  9:00aktualizováno  9:00
Od příštího roku budou muset lidé úřadům poprvé hlásit příjmy, které jsou osvobozeny od daní. Minimální hranice pro peněžní i jiné majetky je stanovena na pět milionů korun. Opatření zahrnuje například dědictví, převody podílů ve společnostech nebo výhry v loteriích.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Historicky poprvé lidé začínají podávat oznámení o příjmech nad pět milionů. Nejde o přiznání k majetku ani k zisku. Finanční úřady chtějí znát všechny příjmy (peněžní i jiný majetek), o kterých dosud neměly šanci se dovědět z daňových přiznání nebo pohledem do veřejného katastru nemovitostí.

Úřady samozřejmě neočekávají, že jim začnou poplatníci hlásit nelegální příjmy, ale příjmy osvobozené od daně. Může tak jít o dědictví a dary (mezi příbuznými), převody obchodních podílů ve firmách, výhry v loteriích nebo příjmy z prodeje cenných papírů.

Zmíněné transakce dosud stát nezajímaly, teď o nich chce mít přehled. Dalo se na ně totiž vymluvit, když se na nějaký ten podivný majetek při policejní razii přišlo. To už do budoucna nepůjde.

Stát chce mít přehled

Stát si od toho slibuje, že tak získá nástroj, jak lidem prokázat nezdaněné příjmy, které vyplují na povrch například v různých kauzách při policejním vyšetřování.

Daň za maso by lidem nevadila

Vnitřní teplota je důležitá, aby maso nebylo vysušené a tvrdé.

Lidé v zemích s největší spotřebou masa jsou ochotni si za něj připlácet speciální daň. Vyplývá to z průzkumu prestižní britské organizace Chatham House. více

Původ desítek milionů korun v hotovosti pod podlahou dvou domů v Hostivici, bydlišti Davida Ratha, by tak museli jejich majitelé buď oznámit, nebo zaplatit až 15procentní pokutu. Tím by je fakticky zdanili sazbou daně z příjmů. Daňová správa ani policie by nemusely dokazovat, že jde o černé peníze.

Finanční správa už eviduje první oznámení, očekává jich až desítky tisíc ročně. „Stačí to oznámit finanční správě neformálně dopisem, raději ho pošlete doporučeně,“ říká poradce Petr Frisch z Pro Factum Consulting. V dopise nicméně musí být uvedeno, o koho jde, jaká byla výše příjmu, kdy vznikl a z čeho plynul.

Pokud by si někdo nebyl jistý tím, co má o příjmu uvést, může si stáhnout formulář z webu finanční správy.

Citelná pokuta

Ti, kdo letos přes pět milionů vydělali, si s touto obdobou „majetkového přiznání“ nemusí dělat starost. „Pokud jde o příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, které dotyčný přiznává v daňovém přiznání, oznámení se ho netýká,“ říká Petr Frisch.

Stejně tak, pokud má někdo příjem z prodeje bytu nebo rodinného domu, není třeba podávat oznámení – transakci si umí daňová správa dohledat v katastru. To neplatí, když je levný byt součástí více než pětimilionového dědictví spolu s dalším majetkem. „Dědictví se posuzuje jako celek, doporučujeme oznámení podat,“ říká Petra Bobková, manažerka pro daně z konzultantské PwC.

Když někdo opomene příjem oznámit, čeká ho pokuta až ve výši daně z příjmu. To může vyjít draho – pokuta se totiž počítá z příjmu, nikoli ze zisku.

„Když prodáte za 20 milionů osvobozené cenné papíry a za 18 jste je předtím koupil, máte sice zisk dva miliony. Jenže pokuta při neoznámení se bude počítat jako 15 procent z příjmu těch dvaceti milionů, tedy tři miliony,“ upozorňuje Jan Čapek, daňový expert z poradenské společnosti EY.

Paradoxní je, že pokutu může dostat i někdo, kdo prodělal například na prodeji podílu ve firmě, který nenahlásil. „Jestliže například koupíte podíl za 6 milionů a prodáte za 5,5 milionu, stejně se k tomu musíte přiznat, i když to byla ztráta,“ říká Frisch z Pro Factum Consulting. Pokuta za nenahlášení se následně počítá z oněch 5,5 milionu.

Kromě dědictví se budou nejčastější hlášení týkat případů, kdy bohatí rodiče darují vysokou částku svým dětem a nenapadne je podávat oznámení. „Pokud to dodatečně sami udělají, byť pozdě a bez výzvy od úřadu, zaplatí jen 0,1 procenta z částky,“ dodává Frisch.

Daňoví poradci navíc hlásí, že klienti chtějí vědět, jestli se osvobozený příjem rozdělený do více částek sčítá. Třeba v případě daru, kdy částky dají v daném roce dohromady přes pět milionů. „Naše doporučení zní, když je to v několika částkách, aby to klienti oznámili,“ říká Čapek z EY.

Zdědila po otci účet, za výpis chce banka zaplatit

Když slečně Janě zemřel otec, požádala banku, u níž měl otec vedený účet, aby zablokovala všechny nastavené trvalé příkazy. Neuspěla. To prý může až soudem určený dědic. Když papír za pár měsíců měla, chtěla po ní banka za výpisy z účtu poplatek. více

Leccos je daňová správa schopná sama dohledat ve veřejných rejstřících. „O zděděném bytě v osobním vlastnictví bude v katastru vše potřebné uvedeno, ale o prodeji družstevního bytu nikoliv,“ upozorňuje daňová manažerka Petra Bobková z PwC. Takže ve druhém případě radí prodej oznámit.

„Doporučuji svým klientům hlásit příjmy nad pět milionů vždy, bez ohledu na to, zda nějaký rejstřík veřejný je, nebo není,“ dodává Frisch.

Oznámení o osvobozeném příjmu lze podat hned, jakmile šťastlivec příjem získá. Poslední možnost pro oznámení osvobozených příjmů z letošního roku je ke konečnému termínu pro podání daňového přiznání – tedy 1. dubnu 2016.

Zákon platí od 1. ledna 2015. Může se stát, že při nálezu podezřelých peněz bude dotyčný tvrdit, že je zdědil nebo získal z prodeje anonymních akcií bez písemné smlouvy, a to ještě předtím, než byla povinnost je hlásit. Takové případy se budou finanční správě těžko prokazovat, ale s delší platností zákona jich bude ubývat.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.