Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Průměrná rodina zchudla

  21:47aktualizováno  21:47
Průměrná česká rodina zatím zlepšující se výkon domácí ekonomiky na vlastní životní úrovni nepocítila. Loni si za svůj příjem mohla koupit méně než v roce 1999. Podle studie ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se včera zabývala vláda, rostly loni příjmy průměrného rodinného rozpočtu o 1,1 procenta pomaleji než ceny. Suma na utrácení se tak snížila o 185 korun měsíčně. To však zdaleka neznamená, že si velká část rodin nepolepšila.

"Mezi domácnostmi panují velké rozdíly, a tak se nedá říct, že výkonnější ekonomika životní úroveň nezlepšila," říká Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce. Lépe se žije těm, kdo nejsou závislí na státu. Pohoršil si naopak ten, komu do rodinného rozpočtu přispívá stát.

Vzestup příjmů pocítily více než dvě třetiny zaměstnanců, rodiny s dětmi, zemědělci i podnikatelé. Na přilepšení naopak museli zapomenout zaměstnanci státu, lidé závislí na sociálních dávkách. S největším propadem se museli smířit důchodci.

Na těchto rozdílech se podepsal právě zvýšený výkon ekonomiky. Firmám se daří, a proto mohou lépe platit své zaměstnance. Ceny naopak nerostly tak rychle, aby dovolily vládě zvyšovat důchody či sociální dávky.

"Je pravdou, že životní úroveň důchodců zaostává za životní úrovní zaměstnanců. Velký propad je dán také tím, že se důchody zvyšovaly až v prosinci," říká Jiří Král, ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce.

Hlasujte v anketě: Zaznamenali jste na vlastní kapse růst české ekonomiky?
Stagnace nejrůznějších dávek a příspěvků od státu však zbrzdila vzestup životní úrovně i mnoha dalším lidem. Některou ze sociálních dávek totiž od státu dostává téměř každá třetí česká domácnost.

Lidem se nežije hůř
Navzdory vzestupu ekonomiky loni v zemi klesla životní úroveň průměrné rodiny.
Tato skutečnost je na první pohled v rozporu se všemi příznivými zprávami o české ekonomice z posledních měsíců.

"Ten rozpor je jen zdánlivý. To, že je výsledek v průměru horší, neznamená, že se mnoha lidem skutečně žije hůř než v dobách krize ekonomiky," říká Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Co mělo největší vliv na celkový pokles? Za prvé je třeba vidět, jak ty statistiky vznikají. Lidé mají často tendenci své příjmy podceňovat.
Svou roli hrají pochopitelně i nelegální příjmy ze šedé ekonomiky, které žádné statistiky nezachytí. Navíc dotazníky často vyplňují spíše rodiny s nižšími příjmy, protože je za to finanční odměna. To jen na okraj. Tahle studie je však v podstatě nejpřesnějším popisem současného obrazu životní úrovně a vychází z ní řada rozhodnutí. Jen chci upozornit, že příjmy mohou být ve skutečnosti vyšší.

Dají se označit skupiny lidí, kteří na oživení vydělali, a naopak ti, kteří z toho zatím moc neměli?

Na vlastním životě pocítili lepší životní podmínky jednoznačně zaměstnanci firem, které mají podíl na oživení. Nejčastěji z firem se zahraničním kapitálem. Ani u těchto podniků však nejde jednoznačně říct, že vysoký výkon s sebou nesl vždy stejně prudký růst mezd. Růst platů v těchto firmách je však v souladu s produktivitou práce. Finanční situace veřejných financí a státu naopak není příliš dobrá. Reálné mzdy zaměstnanců státu byly tak v podstatě zmrazeny. To je jeden z důvodů celkového poklesu životní úrovně. V roce 1999 se mzdy ve státní sféře naopak více přiblížily platům v soukromých podnicích a vytáhly tak navzdory krizi, kterou v té době ekonomika zažívala, výsledek vzhůru.

Také příjmy důchodců začínají zaostávat za platy...

Vývoj u důchodců je jednoznačně ovlivněn tím, že zvýšení penzí přišlo až v prosinci a do celoročního výsledku příliš nepromluvilo. V prvním čtvrtletí letošního roku se jejich situace právě díky tomuto zvýšení výrazně zlepšila.

Jak velký vliv měl fakt, že ceny nerostly tak rychle, aby vláda musela zvýšit životní minimum, a tedy i sociální dávky?

I to sehrálo poměrně významnou roli. Řada rodin dostává od státu alespoň nějakou dávku, a pokud se nezvýšilo životní minimum, z něhož se tyto dávky vypočítávají, a ceny rostly - snížila se reálně suma peněz, kterou mohou tyto rodiny utratit.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.