Zbrzdit cenu elektřiny pro domácnosti a firmy by mohly v příštím roce třeba větší ekologické daně na uhlí a plyn, zavedení daně z příjmu pro sluneční elektrárny či zpřísnění technických kontrol na fotovoltaické projekty.
Ministr průmyslu prosazuje zatížit ekologickými daněmi více neobnovitelné zdroje energie jako uhlí a plyn a z toho dotace pro fotovoltaiku zaplatit. Tím by se zdražilo topení a výroba lidem a podnikům. "K ničemu nám to nepomůže, je to jenom oddálení průšvihu, které solární elektrárny znamenají," říká šéf Třineckých železáren Jiří Cienciala.
Právě železárny a hutě budou příští rok kvůli očekávanému zdražení elektřiny (podle nejčernějších odhadů až o třicet procent) patřit k nejvíce zasaženým oborům. Podíl elektřiny na celkových nákladech totiž dosahuje 10 až 15 procent, v tuně oceli se pak plánované výraznější zdražení proudu může projevit až v řádu stovek korun navíc. Podle Ciencialy by české ocelárny přestaly být konkurenceschopné.
Ale jak nenechat solárníkům v kapsách tolik? Jak MF DNES potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek, k opatřením v daňové oblasti přicházejí v úvahu například i změny odpisů majetku. "Existuje varianta, která se může dotknout i elektráren připojovaných ještě letos," uvedl ministr.
Změn, které postihnou už běžící projekty, se obávají banky. "Jakoukoli změnu pravidel hry pro již postavené a připojené projekty považujeme za nepřijatelnou," uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace Josef Tauber.
Banky dosud ochotně půjčovaly na solární byznys, protože jeho výnosnost je státem garantovaná. Investorovi tak často stačilo vložit do projektu jen osminu vlastního kapitálu a díky nekontrolovaně vysokým dotacím solární elektřiny vydělali oba. Banka na úrocích a investor na zisku.
Politici v uplynulém týdnu projednávali ještě další varianty, například vyšší daň z příjmu selektivně pro energetické firmy nebo možnost kompenzace zdražení pro podniky a domácnosti. To se nelíbí ministru Kalouskovi.
Peníze z povolenek
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl by kompenzaci uvítal. Navrhuje, že by peníze mohly pocházet z prodeje povolenek za 70 miliard korun. Ty se stát energetickým firmám rozhodl rozdat zadarmo, ale podle Míla jde o zvratné rozhodnutí.
Navrhuje také, ať polostátní ČEZ, který do konce roku bude mít zhruba čtvrtinu slunečních zdrojů, své elektrárny nepřipojuje. "Pokud stát prosadí jako akcionář v dozorčí radě, že ČEZ tyto investice omezí, solární boom se zbrzdí," míní Míl. Sám je také spolumajitelem dvoumegawattové sluneční elektrárny.
Mezi řešení, která politici na poslední chvíli navrhují, patří i přísná kontrola nových projektů po technické stránce. "Technologicky ty fotovoltaické elektrárny musí odpovídat předepsaným standardům," naznačil již dříve v rozhovoru pro MF DNES ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
"Když se ukáže, že majitel licence na elektrárnu nesplnil podmínky podle energetického zákona, může ztratit nárok na přiznanou výkupní cenu. Může mu být přidělena cena platná podle rozhodnutí ERÚ až od dalšího roku," říká Pavel Párys, inspektor Státní energetické inspekce.
Podle šéfa ERÚ Josefa Fiřta se má kontrola zaměřit na nově licencované zdroje půl až jeden megawatt. Už nebude stačit zaslat podklady pro licenci poštou, inspektor přijde funkčnost zdroje prověřit namístě. Stává se totiž, že navzdory dokladům nejsou panely domontované nebo že samotná stavba není v době udělení licence na výrobu dokončena.
Politici mají jasno, co udělají v případě zdrojů připojovaných v příštím roce a později: sníží výkupní cenu solární elektřiny tak, aby se návratnost investice prodloužila na původně zamýšlených patnáct let. Dnes není výjimka, že návratnost investice do solární elektrárny je díky štědrým dotacím z kapes spotřebitelů pouhých osm let.
Ministr Kocourek v pátek přislíbil zrušit podporu fotovoltaických elektráren nově postavených na zemědělské půdě. Zároveň mají být zrušeny i pětileté daňové prázdniny pro tento druh elektráren. Ministři budou o zbrzdění cen elektřiny kvůli solárním dotacím jednat příští týden.
Do konce roku 2010 je odhadováno připojení asi dvou tisíc megawattů slunečních zdrojů a ke konci roku 2011 by mohlo být do distribučních soustav připojeno přes 3 900 MW. To by podle výpočtu ministerstva průmyslu zdražilo každému občanovi elektřinu o 800 Kč ročně. Celkově pak solárníkům spotřebitelé elektřiny příští rok pošlou 20 až 40 miliard Kč, podle toho, kolik se připojí elektráren.
