Průmysl pokračuje v silném růstu, daří se i stavebnictví

Průmyslové podniky vyprodukovaly v květnu meziročně o 6,5 procenta více zboží, než tomu bylo v květnu loňského roku. Od počátku roku průmyslová produkce vzrostla o 4,8 procenta. Vzrostla však nejen produkce, ale i tržby za ni, produktivita práce a mzdy. Pokračovalo i propuštění zaměstnanců v průmyslu, i když pomaleji. Stavební výroba v květnu vzrostla o 1,7 procenta, o stejné procento vzrostla i za prvních pět měsíců letošního roku.

Vzestup stavební výroby byl tažen především výstavbou dopravní infrastruktury (silnice, železnice, mosty, tunely). Z nich profitují zejména velké stavební firmy s 400 a více zaměstnanci.

"Na druhé straně malé firmy strádají, protože poptávka ze strany soukromého sektoru je stále minimální, vypovídá o tom také ukazatel počtu vydaných stavebních povolení na výstavbu bytů," upozorňuje Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.

V květnu se zvýšil počet vydaných stavebních povolení o 6,2 procenta, orientační hodnota povolených staveb byla o 6,1 procenta vyšší než v květnu 1999.

Za leden až květen byla povolena výstavba 10 466 nových bytů, tj. o 1 975 bytů méně než za stejné období roku 1999. Pokles počtu vydaných stavebních povolení na výstavbu bytů se v květnu dále prohloubil.

Pokles počtu zaměstnanců ve stavebnictví se od počátku roku zpomaluje. Průměrná nominální mzda ve stavebnictví se zvýšila na 12 356 korun, reálná mzda poklesla o 0,8 procenta, přičemž produktivita se zvýšila o 7,5 procenta.

"Růst produktivity práce je tak tažený především poklesem zaměstnanosti v odvětví nikoliv vyšší produkcí. V příštím roce by se podmínky již měly měnit, stavební výroba poroste rychlejším tempem také díky růstu investiční poptávky soukromého sektoru," míní Ivo Nejdl.

Na výrazném zrychlení růstu průmyslové produkce se podstatným způsobem podílí konjunktura v zemích EU (zejména v Německu), která vytváří příznivé podmínky pro vývoz českého průmyslu.

"Přestože Eurozónu čeká v dalších dvou letech poměrně silná Konjunktura nelze spoléhat pouze na sílu zahraniční poptávky, domácí produkce musí růst rychleji. Vzhledem k tomuto požadavku je nutné, aby produkční sféra prožila důslednou restrukturalizaci," říká Ivo Nejdl.

"Dobrým příkladem takového vývoje jsou někteří subdodavatelé  automobilového průmyslu, kteří dnes již nejsou závislí na potřebách mladoboleslavské Škody, produkce gumárenského a plastikářského průmyslu vzrostla meziročně o 21 procent. Probíhající změny ve struktuře produkce lze sledovat v klíčovém zpracovatelském průmyslu." dodává.

Nejvyšší růst byl zjištěn u středních podniků s 250 až 499 zaměstnanci a u podniků s rozhodující účastí zahraničního kapitálu.

Růst produkce a tržeb nejvýrazněji ovlivnil vývoj ve výrobě dopravních prostředků, ve výrobě strojů a zařízení, ve výrobě elektrických a optických přístrojů, v gumárenském a plastikářském průmyslu a v průmyslu dřevozpracujícím.

V prvních pěti měsících roku 2000 produktivita práce rostla rychleji než průměrná nominální mzda. Pozitivním jevem je i postupné zmenšování počtu propouštěných zaměstnanců.