Dosavadní rekord držel letošní únor, kdy průmyslová výroba meziročně poklesla o 19,1 v eurozóně a o 18,1 procenta v EU. V březnu se ovšem produkce průmyslových podniků propadla i ve srovnání s předcházejícím měsícem, konkrétně o dvě procenta v eurozóně a o 1,9 procenta v celé Unii.
Meziměsíční pokles je však menší než v únoru, kdy se výroba ve srovnání s lednem propadla o 2,5 procenta v eurozóně a o 2,2 procenta v evropské sedmadvacítce.
Nová statistika tak potvrzuje, že na citelném propadu průmyslové výroby se výrazně projevují dopady současné finanční a hospodářské krize, která podle řady expertů nemá v poválečné historii EU obdoby. Řada podniků uzavírá kvůli krizi své továrny či omezuje provoz. Odkládají se také investice.
Výjimkou není žádný členský stát Evropské unie. Nejvíce postižené jsou Estonsko a Lucembursko, kde se průmyslová výroba v březnu meziročně propadla takřka o 30 procent. Nejmenší propad naopak zaznamenalo Řecko, kde meziroční pokles nebyl ani šest procent.
Česká republika patří k zemím, kde se propad celého hospodářství projevil v průmyslu nejvíc. V únoru i v lednu průmyslová výroba meziročně poklesla více než o pětinu, v březnu se propad zpomalil na 17 procent.
