3D tiskárny tisknou 3D tiskárny. Končí u firem, ale i v rukou kutilů

  • 58
Česká společnost Prusa Research se sídlem v pražském Karlíně vyrábí 3D tiskárny od roku 2012. Většina jejích tiskáren skončí v rukou modelářů, kutilů a v různým manufakturách. Třetinu dílů pro nově vyrobené tiskárny je společnost schopna vytisknout si sama.

V jednom ze dvorů v pražském Karlíně funguje nenápadná továrna. V jejím přízemí se nacházejí ještě nenápadnější dveře, které vedou do nevelké místnosti, v níž se dnem i nocí odehrává neobvyklé představení.

Na policích sedí desítky zařízení připomínajících malé průmyslové roboty. Na každém z nich rychle kmitá tryska, která na černou podložku pokládá tenké vrstvičky oranžového plastu.

Není to žádná okázalá show, ale základ dobře fungujícího byznysu. Místnost v továrně firmy Prusa Research se totiž nazývá „farma“ a je plná 3D tiskáren.

Plastové součástky, které přístroje tisknou, co chvíli některý z pětapadesáti zaměstnanců firmy „sklidí“ a použije v dalších tiskárnách. Trojrozměrné tiskárny vyrábějí další 3D tiskárny stejného typu.

Miliardové plány

„Velmi rychle můžeme reagovat na poptávku. Zároveň můžeme různé součástky během výroby upravovat a produkt tak průběžně vylepšovat,“ vypočítává majitel firmy Josef Průša výhody zatím nepříliš běžné výrobní techniky.

Tiskne se přibližně třetina součástek, zbylé, u nichž je to zatím neekonomické, se pořizují od dodavatelů. Tímto způsobem se za den vyrobí součástky pro 60 tiskáren. Měsíčně jich z Karlína aktuálně odešlou zákazníkům okolo osmi set.

„Od září by to mělo být dva tisíce a příští rok čtyři a půl tisíce měsíčně,“ vypočítává Průša. V řeči účetních to znamená letošní očekávané prodeje ve výši 200 milionů korun a příští rok miliardové tržby, pokud vše půjde podle plánu.

Na to, že je celý trh 3D tisku už přibližně rok a půl v útlumu, jsou to slušná čísla. Začátkem loňského roku totiž prudce spadly akcie největších hráčů – americké firmy 3D Systems a izraelsko-amerického Stratasysu. Splaskla bublina, protože trh se částečně nasytil a zároveň nedošlo k takovému průniku 3D tiskáren do domácností a průmyslové výroby, jaký se od technologie očekával.

Průša tvrdí, že selhání dvou obrů, kteří nedokázali dostatečně reagovat na potřeby zákazníků, nemá s menšími firmami, jako je ta jeho, téměř nic společného. „My se zaměřujeme na segment hobby a poloprofesionálů a ten se rozšiřuje spolu s tím, jak se lidé vracejí k tvůrčím činnostem. Zároveň se technologie dál vyvíjí a je po všech stránkách dostupnější,“ říká podnikatel, který se 3D tisku věnuje asi sedm let, přičemž od roku 2012 tiskárny vyrábí.

Modeláři, kutilové i firmy

Průšovy tiskárny tak nejčastěji končí u modelářů, kutilů a v různých manufakturách. „Jeden náš klient třeba produkuje lasery a pomocí 3D tiskárny vyrábí držadla na míru,“ dává příklad. Čtyři z pěti tiskáren, které začínají cenově na 18 tisících korun, míří k zákazníkům mimo Česko.

Jel do Ameriky shánět investora pro 3D tiskárny. A potkal českou firmu

Společnost Prusa Research se prozatím obešla bez vnějšího finančního investora. „Na začátku jsem si od otce půjčil 200 tisíc korun. Na zbytek už jsme si vydělali sami. Každý měsíc jsme v zisku,“ popisuje Průša.

Nabídky investorů prý odmítá s tím, že peníze nepotřebuje, protože k rychlejšímu růstu by samy o sobě nepřispěly. Třeba kvůli tomu, že je těžké při rostoucích dodávkách držet krok v oblasti zákaznické podpory, na níž si firma zakládá.

V Česku není Prusa Research jediným výrobcem 3D tiskáren. Avšak co do počtu prodaných kusů ty ostatní převyšuje.

Firma be3D, kterou předloni koupil brněnský Y Soft, momentálně nabízí tři typy přístrojů. „Měsíčně vyrobíme desítky kusů menšího modelu DeeGreen, jednotky kusů profesionální průmyslové tiskárny DeeRed a nově jsme zahájili výrobu modelu eDee určeného speciálně do škol,“ vypočítává ředitel Y Soft be3D David Miklas. Jaký obrat Y Softu prodeje 3D tiskáren generují, firma nesděluje.