ČTĚTE TAKÉ:
Klidný spánek i bez prášků? Jen s finanční rezervou
A ostatní? Ti podle výzkumu žijí od výplaty k výplatě a finanční rezervu nemají vůbec žádnou. "Prioritou českých občanů je zvýšit příjem a snížit výdaje. Plánování a investování je až na dalším místě," řekl ČTK Miloš Filip z České bankovní asociace.
O tom, jaké by měly být jeho úspory za pět nebo dokonce za patnáct let, má představu málokdo. Nad dlouhodobým plánováním rodinných financí se zamyslelo jen pět procent občanů. V horizontu pěti let má určitou představu asi čtvrtina.
Podle společnosti Factum Invenio je to dáno jednak tím, že Češi mají pořád nižší příjmy než je tomu v zemích původní patnáctky, jednak ale tím, že se o nějaké zhodnocení peněz či investování nezajímají.
Starají se hlavně o to, jak vydělávat víc a utrácet méně. Dlouhodobější plánování je jim ale cizí a často se spoléhají na pomoc státu. To se týká především představ o penzi - devadesát procent dotázaných ve výzkumu totiž uvedlo, že v penzi budou žít především ze státního důchodu, uvedla ČTK.
Stát se přitom už delší dobu snaží, zatím bez většího úspěchu, penzijní systém reformovat. Vzhledem ke stárnutí populace je totiž jasné, že dosavadní podoba systému nemůže vydržet věčně a lidé se budou muset víc spoléhat i sami na sebe. - více zde
Navíc poslední trendy ukazují, že česká společnost se vydává ještě dál. Nejenže Češi příliš nešetří - tendence je právě opačná. Lidé se čím dál víc zadlužují a to jak prostřednictvím spotřebitelských úvěrů, tak kreditních karet. - více zde
K četným případům nehospodárného chování tuzemských domácností patří zbytečné zadlužování, třeba drahé půjčky na nákupy luxusních televizí, časté návštěvy drahých multikin, nevyužívání pojistných produktů či vysoké vklady v bankách, které zcela ujídá inflace, jmenoval Miloš Filip pro ČTK největší neduhy českých domácností.
Zatímco Češi měli předloni polovinu prostředků na účtech bank či stavebních spořitelen a 16 procent v podílových fondech a cenných papírech, v osmi vyspělých zemích EU byla třetina majetku na kapitálovém trhu a v bankách 32 procent, dodal Filip.
