Rozhodně pro přijetí eura jsou nyní podle CVVM čtyři procenta Čechů, spíše pro čtrnáct procent. Dopočet do celku, odpovídající každému dvacátému dotázanému, si nebyl jistý, jak odpovědět.
Na každého zastánce přijetí eura tak připadají více než čtyři odpůrci myšlenky, že by se Česká republika měla připojit ke společné evropské měně a vyměnit koruny a dnes už v podstatě virtuální haléře za eura a centy.
Podstatné je znění otázky, kterou vzorku více než tisíce lidí výzkumníci CVVM položili. Politici totiž hovoří o tom, že Česko výhledově euro přijme (to je závazek vyplývající ze vstupu do EU), ale nyní na to není vhodná doba - mimo jiné i proto, že Česká republika nesplňuje kritéria, která jsou k přijetí eura nezbytná.
Otázka nicméně byla obecná: "Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, aby bylo za měnu České republiky přijato euro?"
"Podpora eura roste s úrovní nejvyššího dokončeného vzdělání a klesá s rostoucím věkem. Mezi zastánce eura patří statisticky významně častěji mladší lidé ve věku do třiceti let, absolventi vysokých škol, dotázaní, kteří životní úroveň své domácnosti hodnotí jako dobrou, studenti, lidé hlásící se k pravici, voliči TOP 09 nebo ODS, respondenti důvěřující vládě a ti, kdo ekonomickou situaci ČR hodnotí jako dobrou nebo jako 'ani dobrou, ani špatnou'," uvádí CVVM.
Při pohledu na časovou osu je zřejmé, že lidé dříve ve většině přijetí eura vnímali přínosněji. Poté, co Evropou začala otřásat hospodářská krize, se však jejich pohled proměnil.
Odpůrci eura nicméně průběžně sílili už před hospodářskou krizí, už v roce 2005 jich bylo téměř tolik co zastánců.
Zajímavé je i to, že premiér Petr Nečas v Praze koncem dubna ujišťoval stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye, že Česká republika euro přijmout chce (více o Rompuyově návštěvě zde), jeho vlastní ODS nicméně v otázce přijetí společné měny trvá na celostátním referendu. Tedy mechanismu, který jinak občanští demokraté odmítají (více o ODS a referendech zde) jako populistický prvek.
Prezident Miloš Zeman, který se označuje za eurofederalistu, říká, že si umí představit přijetí eura v České republice v horizontu pěti let. Vůči Evropě výrazně rezervovanější Nečas mu ovšem nedávno oponoval, že stanovit pevné datum přijetí eura by byla chyba (více najdete zde).
S přijetím eura by na Českou republiku dolehly závazky plynoucí z přijetí Evropského stabilizačního mechanismu, takzvaného eurovalu. Do toho mají členské země eurozóny vložit kapitál, ekonom České spořitelny Jan Jedlička jej v případě ČR odhadl na 280 miliard korun. Peníze jsou určené k záchraně zemí, jež se dostanou do ekonomických problémů (více o eurovalu jsme psali zde).