Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Češi si evropské peníze pochvalují. Co zlepšily, si však už nevybaví

  • 256
Miliardy eur proudící do Česka z dotačních fondů Evropské unie považují Češi za prospěšné. Alespoň tak v aktuálním průzkumu odpovědělo 65 procent dotázaných. Když však dojde na jmenování konkrétních dotovaných projektů, které zlepšily jejich život, nějaký si vybaví jenom třetina.

A to přesto, že právě tuto osvětovou činnost Evropská unie rozhodně nepodceňuje a na každé opravené autobusové zastávce je patřičně velká a výrazná cedule, která na původ použitých peněz upozorňuje.

„Lidé dobře rozumějí tomu, že nám ochota bohatších států podělit se o své bohatství v uplynulých deseti letech velmi pomohla,“ vykládá si příznivé hodnocení Čechů státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jehož sekce Úřadu vlády si průzkum nechala zpracovat.

Jednoznačný výklad toho, že velká část lidí spokojených s dotační politikou si nevybaví žádný konkrétní projekt, však nenabízí. „Myslím, že lidé berou nové čističky či cyklostezky naprosto přirozeně, takže nerozlišují, jestli se jim život zlepšil díky evropským nebo domácím penězům,“ říká pouze.

Právě proto, aby vládní úředníci lépe porozuměli tomu, jaká témata Čechy zajímají a jak se k nim staví, si u výzkumné agentury Ipsos objednali průzkum. V něm vyplňovalo 1 005 obyvatel ve věku od 15 do 65 let přes internet asi desetiminutový dotazník. „Naším cílem bylo také zjistit, jak veřejnost rok od vzniku nového kabinetu přijala změnu kurzu evropské politiky,“ dodal Prouza.

A odpovědi na tyto otázky musely proevropsky se profilující vládě udělat radost. Jedenapadesátiprocentní většina odpověděla, že členství Česka v EU považuje za přínos. Zadavatelé studie toto číslo porovnávají s průzkumem z roku 2012, kdy členství v Unii považovalo za přínos jen 30 procent Čechů.

Optimismus navzdory potížím

Přitom se nezdá, že by za tři roky Evropě ubylo problémů, spíše naopak. Eurozóna se propadla do deflace a opět se probouzí finanční pomocí odsunutá hospodářská krize jižních států v čele s Řeckem. Navíc kousek za východními hranicemi Unie zuří konflikt na Ukrajině.

Právě poslední důvod podle zástupce ředitele think tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy může oblibu členství Česka v EU podpořit. „V souvislosti s děním na Ukrajině je ve společnosti patrný strach z Ruska a z něj pramení tendence přiklánět se na druhou stranu,“ říká.

Hlavní důvod nárůstu pozitivního hodnocení Unie však vidí v něčem jiném. „Z veřejného prostoru a hlavního mediálního proudu vymizely silně euroskeptické názory exprezidenta Václava Klause,“ vysvětluje Janda a připomíná tři roky starou situaci, kdy Klaus as ním i představitelé vládní ODS Unii a její principy často kritizovali.

Stejný faktor může podle Jandy souviset i s růstem obliby evropských dotací. „Klaus nevynechal příležitost vyjádřit se, že dotace podle něj ničí trh. Teď už k tomu nemá tolik prostoru,“ říká.

Podobně lze vysvětlovat i další odpověď z průzkumu, čtyřiašedesát procent dotázaných si myslí, že se obraz Česka v Unii v porovnání s dobou vlády Petra Nečase zlepšil.

Analytik Janda se shodne s vládním úředníkem Prouzou, že je to aktivní, a nikoli protestní rolí, kterou čeští reprezentanti nyní zaujímají. „Třeba v říjnu na Evropské radě, kde se jednalo o klimatických cílech, Česko dokázalo uhájit zájmy nejprůmyslovější země osmadvacítky a pro domácí průmysl získat zajímavé kompenzace,“ chválí práci svých kolegů Prouza.