Berlínská hospoda byla v Německu první, která začala točit z tanků.

Berlínská hospoda byla v Německu první, která začala točit z tanků. | foto: Zumböhmischendorf.de

První němečtí hospodští začali „po česku“ čepovat pivo z tanků

  • 175
Loni byla berlínská hospoda Zum böhmischen Dorf průkopníkem. Jako první v zemi začala točit v Česku poměrně rozšířené tankové pivo. Dnes už ji následují další. Zapadá to do trendu, kdy obliba českého piva v Německu roste a tuzemské pivovary navyšují exporty.

Když loni otevírali provozovatelé několika berlínských barů a organizátoři hudebního festivalu Markus Ossevorth a Marc-André Janizewski novou hospodu, nad jejím názvem nemuseli dlouho přemýšlet. „Zum böhmischen Dorf“, tedy U české vesnice, se samo nabízelo.

A to nejenom proto, že v oblasti berlínské čtvrti Neukölln, kde se podnik nachází, se v sedmnáctém století usídlili protestanti z Čech, kteří sem uprchli před Habsburky a římsko-katolickou církví a dodnes se těmto místům říká Český Rixdorf.

Více než historie lokality spojuje nový podnik s Českem především nabídka. U české vesnice čepují Pilsner Urquell. To by samo o sobě nebylo v hlavním městě Německa ještě tak výjimečné. Ossevorth a Janizewski však vsadili na technologii, která je v tuzemských hospodách již poměrně běžná, za západní hranicí však představuje naprostou novinku. U české vesnice čepují tankové pivo.

„Tankové pivo doposud v Německu vůbec nebylo a ani my jsme ho neznali. Než jsme otevřeli novou hospodu, jeli jsme osobně do Plzně, kde nám technologii představili a samozřejmě jsme i ochutnali. Kvalita nás přesvědčila a rozhodnutí padlo okamžitě: v novém podniku musíme mít pivo z tanku,“ říká pohodový čtyřicátník Ossevorth v mikině s kapucí a kapsáčích.

Vynáší méně. Přesto jsou hospodští spokojeni

Od rozhodnutí neupustili, ani když se ukázalo, že být průkopníkem tankového piva v Německu nebude vůbec snadné. Museli skousnout skutečnost, že na rozdíl od sudů se pivo z tanků rychleji kazí, a musí se tak i rychleji prodat. Kvůli vysoké investici budou navíc několik let závislí na dodávkách piva z Plzně a v případě sporu nemohou vyměnit dodavatele tak jednoduše, jak by tomu bylo u klasického sudového piva.

A v neposlední řadě tankové pivo nevynáší tolik, jako sudové. „Naše marže u tankového piva je o 25 procent nižší než u klasického sudového piva,“ říká Ossevorth.

Tanky o objemu 5 tisíc litrů a další potřebná technologie nebyla v Německu k dostání a vše bylo nutné dovézt z Češka. Dokonce ani speciální dřez na chlazení pivních sklenic nebyl schopen v Německu žádný výrobce dodat. Jen investice do výčepní technologie se nakonec vyšplhala na 40 tisíc eur, tedy 1,1 milionu korun.

Plzeňský Prazdroj se částečně podílel. Pro pivovary je prodej čepovaného piva lukrativnější než lahvového, a Prazdroj se tak snaží nalákat milovníky hořkého moku z obýváku zpět do hospod. I v Německu se chce proto výrobce soustředit právě na prohloubení spolupráce s gastronomií.

Na průkopníky z Neuköllnu navazují letos s tankovým pivem další restaurace. „I v budoucnosti budeme pokračovat v navazování nové spolupráce s hospodami a restauracemi, abychom dokázali německým milovníkům piva nabídnout naše piva v čepované formě,“ uvádí mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová. Podle ní se čepované pivo podílí na celkových exportech pivovaru do Německa z 25 procent.

Podle údajů Českého svazu pivovaru a sladoven exportovaly loni české pivovary celkem 3,6 milionu hektolitrů, z toho 900 tisíc směřovalo do Německa, což z něj dělá nejdůležitější exportní trh. V uplynulých letech sice vývoz přes západní hranice klesal, loni se však podařilo trend zvrátit. Oproti roku 2013 exportovaly pivovary o 2,1 procenta piva více. Zhruba každý stý půllitr piva vypitý v Německu pochází z tuzemských pivovarů.

České pivovary nejsou v Německu „mainstream“

Kromě Pilsner Urquell vyváží Prazdroj i své značky Gambrinus a Velkopopovický kozel. Dobře známý je na německém trhu i Staropramen a především pak Budějovický Budvar. Loni se jihočeskému pivovaru podařilo navýšit vývoz do Německa o znatelných deset procent. Na rozdíl od Pilsner Urquell však Budvar slaví úspěchy především s lahvovým pivem v maloobchodě. Podle společnosti AC Nielsen je s 14,7 procentním podílem lídrem trhu mezi importovanými pivy, a to i přesto, že je zároveň také nejdražší.

Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru, vidí za růstem především investice do marketingu a distribuce z uplynulých let. Podobně jako v Česku však také v Německu řada milovníků piva stále častěji experimentuje a uchyluje se k méně známým značkám a málo obvyklým druhům piva.

České pivovary tak těží z toho, že je němečtí konzumenti nepovažují za součást hlavního proudu. „Stále více konzumentů v SRN se snaží distancovat od mainstreamových produktů, roste poptávka po tradičních produktech nejvyšší kvality,“ dodává Pánková.

A to je zřejmě i důvod, proč jsou majitelé U české vesnice pro roce fungování i přes nižší marže a vysoké investiční náklady spokojeni. Do multikulturního Neuköllnu se v současnosti stahují umělci, studenti a další volnomyšlenkáři nejen z Německa, ale celé Evropy. Hospoda s neobvyklým konceptem i nabídkou se přesně strefuje do jejich vkusu. „V našich hospodách a barech nabízíme i jiná piva. Pilsner Urquell je ale s velkým odstupem nejsilnější značka. Ročně prodáme 63 tisíc litrů,“ uzavírá Ossevorth.