Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


První ropný šok přišel před třiceti lety

  0:01aktualizováno  0:01
Právě před třiceti lety začal mít svět velké potíže s černým zlatem. Poprvé v historii se totiž dostavila ropná krize. Od té doby jich vyspělé země zažily již několik. A vždy s těžkými dopady na jejich ekonomiky. V roce 1973 byl příčinou první ropné krize konflikt mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.

Takzvaná jomkipurová válka vedla k tomu, že arabské země vyhlásily 20. října 1973 embargo na dodávky ropy hlavně Američanům.

Ropa se do té doby držela od konce války v roce 1945 na zhruba stejné ceně okolo tří dolarů za barel. Po omezení vývozu začala prudce stoupat a za čtvrt roku byla na téměř čtyřnásobku, přes jedenáct dolarů za barel.

Tehdy se poprvé začalo mluvit o takzvané stagflaci - růstu cen a zároveň poklesu výroby. Zdražování ropy způsobilo růst cen dalších výrobků, a zároveň tím utlumilo chuť spotřebitelů utrácet a firem investovat. To zpomalilo celkový růst světové ekonomiky.

Právě tento jev po jomkipurové válce vedl svět k recesi v roce 1975. Podobně globální ekonomika s určitým zpožděním reagovala i na další ropné krize. Na přelomu 70. a 80. let došlo v Íránu, který je význačným světovým producentem černého zlata, k islámské revoluci.

Krátce nato se Írán navíc zapletl do dlouhotrvající války s Irákem. V důsledku toho klesla produkce ropy v této zemi ze zhruba šesti milionů barelů denně na méně než milion barelů. Důsledkem toho byla další globální recese v letech 1982 až 1983.

Další ropná krize přišla po invazi Iráku do Kuvajtu v roce 1990 a 1991. Pokles produkce a sankce na export vedly opět k ekonomické krizi. Naposledy se vysoké ceny ropy na světové ekonomice podepsaly v roce 2001. I když tentokrát nebyla příčinou krize na Blízkém východě, ale spíše splasknutí nafouknutých cen technologických firem na burzách.

I tehdy ropa výrazně podražila a svět na to doplatil. Je na černém zlatě stále příliš závislý. Například spalováním fosilních paliv vzniká 90 procent energie pro dopravu - osobní, leteckou či vlakovou.

Ropa se využívá podstatným způsobem také k výrobě elektrické energie. A navíc je základem pro výrobu hnojiv, plastických hmot a mnoha dalších produktů chemického průmyslu.

Celkové zásoby ropy jsou odhadovány asi na 4 biliony barelů. Z toho zatím asi polovina je vytěžitelná a asi 465 miliard barelů již bylo spotřebováno. Ročně se nyní spotřebuje asi 22 miliard barelů.

Pokud se tato spotřeba udrží, zbývají světu zásoby na zhruba 45 let. Rozvoj technologií snad dovolí začít těžit na doposud nepřístupných nalezištích nebo se vrátit na ta ložiska, která jsou zdánlivě neefektivní.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.