Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Ekonomika

  • Sobota 2. srpna 2014. Gustav

První záchytnou stanici na světě vymysleli v Praze

  10:04
Co se alkoholu týče, mohou se Češi považovat za velmoc. Nejen že dali světu nejúspěšnější pivní styl – plzeňské pivo, ale mohou se pochlubit ještě jedním primátem. Založili první záchytnou stanice na světě. Stalo se tak přesně před pětapadesáti léty.
alkohol

alkohol - alkohol - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

A jak k tomu došlo? Poté, co nejslavnější český bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála založil protialkoholní léčebnu, starost si začal dělat s opilci, kteří jsou po flámu vydáni na pospas ulice.

Každý se přece může občas opít a poté někam spadne, může ho přejet auto a hrozí mu i další nebezpečí. A tak se zrodil nápad zřídit záchytnou stanici, kde se opilci nechají vystřízlivět a pak jim případně může být doporučena léčba. Otevřena byla před 55 lety v Praze u Apolináře a stala se prvním obdobným zařízením na světě.

První záchytka na světě, která měla na zkoušku původně fungovat jen tři měsíce, zela prázdnotou pouhé tři dny. Prvním klientem se stal 18. května 1951 ruský námořní inženýr. Ambulance se osvědčila a po jejím vzoru poté vznikala podobná zařízení v celém Československu i ve světě a například záchytka v americkém St. Louis to má napsáno v zakládací listině.

Myšlenka na zřízení záchytné stanice poprvé vzešla od členů Skálou založeného a dodnes fungujícího Klubu usilujícího o střízlivost (KLUS). Alkoholici totiž dobře věděli, jak může opilec na ulici dopadnout.

"Policajti sice byli rádi, že mají opilce kam uklidit, ale dál je sem tam bezdůvodně mlátili. Zbytečně, poněvadž člověk v tomhle stavu to stejně necítí. Nakonec jsme pro muže v uniformě zavedli školení, ale byly i případy, kdy jsme je museli žalovat. Na druhou stranu jsme často chodili na kobereček po udání vlivných soudruhů, kteří se k nám dostali," vzpomíná Skála na počátky.

Zvláštnost záchytky byla v tom, že o přivezené se starali sami pacienti, aby pochopili, jaké to bylo pro jejich okolí, když v podobném stavu někam dorazili. K dalším zajímavostem záchytky u Apolináře patří, že podle statistik byli nejpočetněji zastoupenou profesí instalatéři a hned po nich se umístili autoři veršů pro děti.

Ke smutně veselým momentům patřilo, že mnozí příbuzní pacientů nosili zaměstnancům na přilepšenou láhev alkoholu. A jak zní jeden z oblíbených vtipů personálu? "Probere se paní po půldenní opici na záchytce, vytřeští oči na holé zdi a vykřikne: 'Táto, vykradli nás'!"

Péče na záchytné stanici pod dozorem lékaře v současnosti není hrazena ze systému veřejného pojištění (kromě zdravotních výkonů) a klienti by si měli pobyt platit ze svého. Podle zákona jsou zřizovatelem protialkoholních a protidrogových záchytných stanic kraje, které mají případně jejich provozování zajistit smluvně. Záchytné stanice mají být umístěny tak, aby se do nich v daném regionu dalo dojet do 45 minut.

Zlatým obdobím pro záchytky byl počátek 80. let, kdy jich v Československu bylo v provozu 63. Na pražské záchytce bylo například v letech 1951 až 1981, kdy ji vedl Jaroslav Skála, ošetřeno 180.000 lidí, v celé republice to byl milion.

K 1. květnu letošního roku bylo v České republice podle údajů ministerstva zdravotnictví 16 záchytných stanic. S pěti záchytnými stanicemi je na prvním místě Moravskoslezský kraj, Středočeský kraj spravuje dvě a hlavní město Praha má například jednu.

Záchytka u Apolináře se nejprve přestěhovala do areálu Na Míčankách a v březnu 2004 byla otevřena nová záchytka na Bulovce. Cena za jednu noc se zde může vyšplhat při náročné péči na více než 3000 korun.

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.