Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pseudoagentury našly cestu, jak zaměstnávat bez odvodů státu

  • 215
Poctivé agenturní zaměstnávání, kdy personální agentura firmě přidělí zaměstnance a za svůj servis si nechá řádně zaplatit, v Česku uvadá. Poptávka firem po levné práci je živnou půdou spíše pro pseudoagentury a účelově založené obchodní firmy.

„Narazili jsme na agenturu, která dodává zaměstnance nadnárodní společnosti a za neuvěřitelné mzdy. Pracují v třísměnném režimu, mají nárok na příplatky za soboty, neděle, svátky, mají 150 hodin přesčasů a oficiálně berou minimální mzdu - 8 500 korun hrubého,“ popisuje Josef Středula, šéf ČMKOS a Odborového svazu KOVO. Konkrétní jméno sdělit nechtěl, znají ho podle něj účastníci červnové tripartity.

Jak přimět lidi pracovat za tak nízkou mzdu? „Obcházení zákona se děje například zneužíváním cestovních náhrad, větším množstvím typů pracovních smluv nebo uzavíráním vztahu dodavatel-odběratel,“ vysvětluje Martin Hroch z agentury Manpower. Agentura prostě nepřiděluje zaměstnance na základě zákoníku práce, ale má s firmou obchodní smlouvu, například o dílo.

Nemusí přitom ani jít o agenturu práce s povolením od Generálního ředitelství Úřadu práce, ale o obchodní firmu, která si na dodávání pracovní síly založila živnost.

„Pseudoagentury ke klientům posílají lidi najaté na dohodu o provedení práce či rovnou živnostníky formou švarcsystému,“ říká Luboš Rejchrt, šéf agentury Grafton. V praxi se tomu říká zastřené agenturní zaměstnávání. „Pokud se jedná formálně o obchodní vztah, nemusí agentura ani její klient ze zákona dodržovat srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců,“ vysvětluje výhodu takového postupu Jana Bělíková, inspektorka Státního úřadu inspekce práce.

Místo mzdy cestovní náhrady

Agentura či jiný dodavatel svým pracovníkům oficiálně platí nižší mzdu a šetří na pojistném a daních. Například místo mzdy 20 tisíc hrubého papírově dostane pracovník minimum 8 500 korun a zbytek ve formě cestovních náhrad. Dostane smlouvu na pobočce agentury v Praze a je denně vysílán na pracovní cestu třeba do Plzně. Pojistné se odvede jen z minimální mzdy, zatímco náhrady se zpojistňovat ani danit nemusí.

„Zatím neexistuje soudní rozhodnutí, které by takový postup označilo za nepřípustný,“ přibližuje Tomáš Brožek, provozní ředitel Manpoweru.

Agenturní zaměstnanci

Nižší cenu pak pseudoagentura může nabídnout i klientovi. „Ve výběrovém řízení jdou klienti hlavně po ceně a personální agentura je vždy dražší než firmy, které nedodržují pravidla agenturního zaměstnávání,“ stěžuje si Hana Vladíková z agentury Hofmann Wizard.

Státní úřad inspekce práce má potíže prokázat zastřené agenturní zaměstnávání. „Pro čistý obchodní vztah je třeba, aby si dodavatel-agentura, zajistil své pracovní prostory, které má pronajaté, svůj materiál, své nářadí, sám si provádění zakázky zajišťoval svým vedoucím zaměstnancem a tak dále,“ vyjmenovává inspektorka Bělíková.

Agentury sdružené v Asociaci poskytovatelů personálních služeb (APPS), které si nechtějí kazit jméno, podepsaly etický kodex, kterým si takové postupy zakazují. Ministerstvo práce jim chce vyjít vstříc. V první fázi mají pomoci společné kontroly inspektorátu práce a finančních úřadů. „Kontroly mají cílit na subjekty, které se při zprostředkování zaměstnání dopouštějí největších pochybení,“ dodává Jan Marek, náměstek ministryně práce.