Radní po hejtmanovi ústeckého kraje chtějí, aby na jednání se státními úřady a ústavními činiteli prosazoval odpis zásob a zajistil zachování Horního Jiřetína a sousedních Černic.
Hra o stovky miliard
Tyto dvě obce, kde žijí zhruba 2 tisíce lidí, stojí na obřím ložisku hnědého uhlí, které patří s objemem 750 milionů tun k největším ve střední Evropě. V současných cenách se hodnota tohoto uhlí odhaduje na 400 miliard korun.
Ložisko je v dobývacím prostoru, jenž patří soukromé společnosti Mostecká uhelná. Těžit v něm však ani nyní nemůže - brání jí v tom jednak tzv. vládní územní ekologické limity, které ložisko před těžbou chrání, jednak nesouhlas samotných obyvatel obcí. Dokud ale zásoby nebudou odepsané, pořád má šanci, že se s lidmi a s vládou dohodne. Pak by jí v těžbě nic nebránilo.
Radní Ústeckého kraje, kde má převahu ODS, mají návrh předložit ministerstvu průmyslu, které může odpis uhlí provést. S návrhem musí souhlasit i ministerstvo životního prostředí. Jeho šéf Martin Bursík o to ale sám již dlouho usiluje. Navíc podle něj už vláda nedávno tento úkol ministru průmyslu dala, a to když schválila úpravu limitů těžby pro Severočeské doly.
Na oplátku se totiž podle jeho výkladu měla všechna ostatní ložiska za limity, včetně těch na Mostecku, odepsat. Tuto interpretaci vládního usnesení ale odmítlo ministerstvo průmyslu.
Balzám pro uši ekologů
Mostecká uhelná nechtěla poslední krok kraje příliš komentovat. "Při těžební činnosti postupujeme v souladu s naší zákonnou povinností zpřístupnit zásoby uhlí v platném dobývacím prostoru a v souladu s platnou energetickou koncepcí státu. Poptávka po hnědém uhlí přitom vysoce převyšuje nabídku," uvedla Liběna Novotná, mluvčí Mostecké uhelné.
Krok radních je naopak balzámem pro uši ekologických organizací a místních sdružení, jež se bojí o budoucnost kraje. "Uhlobaroni moc velkou radost mít nebudou. Zdá se, že ODS je odepsala ještě dřív, než odepíše jejich uhlí. (..) Může to souviset i s kostlivcem, který na Mosteckou uhelnou tento měsíc vypadl ze skříně kvůli její tzv. privatizaci, spíše však krádeži státní společnosti za bílého dne," řekl Jan Rovenský z Greenpeace s odkazem na policejní vyšetřování bývalých majitelů Mostecké nedávno zahájené ve Švýcarsku.
. Mostecká uhelnáMostecká uhelná je druhá největší hnědouhelná těžební firma. Největším akcionářem společnosti je se 49 procenty akcií dravý finančník Pavel Tykač, 51 procent ovládají napůl Pudil a šéf Mostecké Vasil Bobela. Majitelé už dříve připustili, že by v případě odpisu zásob zvažovali žalobu na stát. Vzhledem k tomu, že akcie dolů drží přes zahraniční firmy, v případě soudních sporů by mohla Česku hrozit i mezinárodní arbitráž. |
Odpis zásob doposud komplikoval i horní zákon, který určuje, že podklady pro rozhodnutí úřadu musí dodat samotná těžební firma. I tento problém by se měl ale smazat. Ministerstvo životního prostředí totiž připravuje novelu horního zákona, která dává těžařům na dodání podkladů pro odpis zásob jen rok a pak jí hrozí vysoké pokuty.
Podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta je ale už nyní problém s horním zákonem virtuální: "Jde o nedorozumění. Výhradní ložisko Komořany, na kterém Horní Jiřetín stojí, dosud nebylo povrchovou těžbou nijak dotčeno a v rámci platných limitů těžby ani nebude. Množství zásob uhlí se v něm od doby jeho vyhlášení nijak nezměnilo, takže k přípravě návrhu na odpis musí stačit podklady, které byly zapotřebí k jeho vyhlášení. Ty jsou k dispozici na Geofondu ČR. Kraj proto může návrh připravit sám a s naší podporou ho poslat na ministerstvo průmyslu, které má podle zákona povinnost o něm do jednoho měsíce rozhodnout. Cesta k odpisu je nyní otevřena," konstatoval.
