"S podobnými projekty jsme začali už před dvěma lety. Měly úspěch, teď v nich chceme pokračovat," vysvětlil místostarosta Uherského Brodu Stanislav Zápeca.
Radnice tak nepatrně sníží nezaměstnanost v pohraničním regionu a na projektu i vydělá. Svým novým zaměstnancům zaplatí nepatrně vyšší částku, než je minimální mzda, na výplatu navíc výrazně přispěje krajský úřad.
Kdyby město práci zadalo specializované firmě, vydá z rozpočtu mnohem víc peněz.
"Bude to výhodné pro nás i pro nezaměstnané, kteří dostanou šanci," říká místostarosta Zápeca.
Kdo jsou lidé, kteří v Uherském Brodě delší dobu marně shánějí práci? Podle Anny Mikulčíkové z tamní pobočky úřadu práce je to několik skupin.
"Nejčastěji matky po mateřské dovolené, lidé se změněnou pracovní schopností a invalidní důchodci."
Vedoucí brodské pobočky Jiří Kohout k nim přiřadil ještě Romy.
"Chybí jim potřebné vzdělání, nemají zájem o rekvalifikaci. Upnuli se na výkopové práce, jenže i ty se dnes z devadesáti pěti procent dělají strojem," prohlásil už dříve Kohout.
Je pravděpodobné, že právě Romům teď dá brodská radnice šanci ve svém novém "projektu". "Nechceme rozlišovat, pravděpodobně to tak ale dopadne," připustil místostarosta Zápeca.
Jakousi formu "pozitivní diskriminace" město poprvé uplatnilo před třemi lety, kdy radní vítězům veřejných zakázek doporučovali spolupráci s místní romskou firmou.
"Měli bychom Romům pomoct, aby dostávali zakázky, které jsou schopni zvládat. Neříkám ale, že budou zakázky dostávat přednostně," prohlásil tehdy uherskobrodský starosta Ladislav Kryštof.
