Czech Coal chtěl jeden ze dvou svých dolů "vyměnit" za elektrárnu Počerady, která patří ČEZ. Ta spaluje uhlí právě od mosteckých těžařů, už za čtyři roky jí však končí smlouva na dodávky uhlí a Czech Coal ji doposud odmítá prodloužit.
Energetikům tak hrozí, že budou muset v blízké době svou nejziskovější uhelnou elektrárnu buď odstavit, nebo do ní shánět uhlí z větších vzdáleností, což se jim prodraží.
"Jak se budou dále vyvíjet jednání, bych v tuto chvíli nechal bez komentáře. Je ale zřejmé, že situaci, kdy Czech Coal má uhlí a my elektrárnu, budeme muset nějak vyřešit," uvedl mluvčí polostátního podniku Ladislav Kříž. Podobně to vidí i Tykačův mluvčí. "To, že nebudeme jednat o prodeji dolu, neznamená, že jednání s ČEZ nebudou vůbec pokračovat. Nějak se dohodnout musíme," řekl Chudomel.
Další vyjednávání o výměně dolu za elektrárnu narušila jednak razie bruselských kontrolorů v sídle energetické společnosti minulý týden, jednak rozdílné představy o ceně.
Razie a smlouva
Zatímco Czech Coal ocenil důl a elektrárnu tak, že by si obě strany nemusely v podstatě nic doplácet, energetici chtěli za svou elektrárnu od těžařů doplatit zhruba sedm miliard korun. V obou případech by Czech Coal musel utratit dalších sedm miliard za povolenky na vypouštění CO2.
Kamenem úrazu v dalších jednáních je i nynější kontrola bruselských antimonopolních úředníků. Kromě vzteku šéfa energetického podniku Martina Romana a jeho manažerů, kteří razii z minulého týdne přičítají stížnostem právě od Czech Coalu, brání jednáním nejistota, co vlastně Bruselu vadí.
Komisaři se totiž při kontrole zaměřovali i na to, zda energetický kolos není zapojený do omezování trhu s uhlím v zemi. ČEZ přes Severočeské doly už nyní ovládá téměř 60 procent roční produkce uhlí a připojením dalšího obřího dolu od konkurenta by polostátní kolos svou dominantní pozici ještě posílil.
Kromě toho si loni koupil ČEZ a skupina J&T, kterou komisaři také vyšetřují, napůl německé doly Mibrag. Ty leží jen kousek za hranicemi Česka a uhlí tak lze odsud vozit i do tuzemských elektráren.
O uhlí z Mibragu se mimo jiné také zmiňuje smlouva, kterou letos v červnu podepsal ČEZ, J&T a německá firma EnBW. Jde o smlouvu s názvem Dohoda o spolupráci na českém energetickém trhu a podle informací MF DNES ji má bruselský úřad k dispozici. V této smlouvě se nepřímo říká, že by uhlí z Mibragu mělo nahradit část dodávek Czech Coalu.
Pražská teplárenská se s Czech Coalem nedohodla
V dokumentu z června letošního roku, jejž má MF DNES k dispozici, se německá energetická firma EnBW, která spoluvlastní Pražskou teplárenskou a Energotrans, zavazuje, že bude podporovat, aby tato společnost uzavřela smlouvu na dodávky uhlí právě s německými doly Mibrag. Elektrárna Pražské teplárenské je přitom nyní významným odběratelem uhlí od Czech Coalu. Smlouva jí však v příštích letech také končí a na nové se zatím obě strany nedohodly.
Společnosti ČEZ a J&T se ve smlouvě zavázaly, že zajistí, aby jejich Mibrag prodloužil platnost své nabídky na dodávky uhlí pro Pražskou teplárenskou.
ČEZ se k této smlouvě, která se již před dvěma měsíci objevila v časopise Euro, nechce vyjadřovat. Odmítá, že by podepsal jakoukoliv smlouvu o přerozdělení trhu.
Podle mluvčího energetiků Kříže firma podepsala pouze smlouvy o koupi minoritního podílu v Pražské teplárenské. I o tom však popisovaná smlouva s J&T a EnBW mluví.
Zda byl tento dokument jedním z důvodů, proč komise začala obě spřátelené firmy prověřovat, není jisté. Mluvčí bruselského úřadu Jonathan Todd vzkázal, že nebude komentovat nic víc, než co komise minulý týden zveřejnila ve svém stanovisku. V něm se mluví pouze o obavách, zda nedochází ze strany ČEZ k ovlivňování cen elektřiny.
Mluvčí J&T, respektive jejího Energetickoprůmyslového holdingu, Martin Maňák už dříve řekl, že smlouva je v naprostém pořádku.
