Američané vyhlásili den státního pohřbu Ronalda Reagana za den národního smutku. Nefungovaly ani státní úřady a neotevřely ani některé společnosti, píše agentura Reuters.
Makléři zpravidla neobchodují ve dnech státních pohřbů. Burza byla naposledy ze stejného důvodu uzavřena v dubnu roku 1994, kdy se Američané loučili s prezidentem Nixonem.
Reagan se proslavil svými hospodářskými reformami, jejichž souhrn se vžil pod názvem "reagonomika".
Reagonomika: růst a dluhy
Reaganova politika byla založena na podpoře nabídky. Nižší daně podpořily podniky, kterým zůstalo víc z jejich zisků. Kromě toho znamenají růst reálných příjmů. Lidem zůstává víc peněz a víc utrácejí. Rostoucí poptávka pak měla hnát ekonomiku dopředu.
Na druhé straně se daňové škrty, a zejména závody ve zbrojení a vojenské výdaje, brzy projevily na závratně rostoucích rozpočtových schodcích. Státní dluh se v té době téměř ztrojnásobil.
Kritici Reaganově ekonomické politice vyčítají také to, že daňové škrty pomohly hlavně vysoce příjmovým skupinám a chudší sesbírali jen drobty.
Její obhájci ale tvrdí, že bez Reaganových změn by se stát nedostal z letargie, která začala krizí sedmdesátých let.
Ekonomický poradce prezidenta Reagana William Niskanen přiznává, že mnoho z těchto principů fungovalo. Ale ne všechny.
Na tom, zda Reaganovy reformy byly dobré nebo špatné, se zřejmě neshodnou odborníci ani veřejnost.
"Nesouhlas s politikou osmdesátých let se téměř jistě stane oblíbeným postojem intelektuálů," cituje CNN Reaganova zastánce Roberta Bratleyho.
