Pro Česko, závislé na automobilovém průmyslu, platí, že ho krize může jen mírně odřít v podobě pomalejšího tempa růstu, nebo také čelně nabourat. Co je pravděpodobnější?
"Po vývoji během uplynulého týdne je těžké přesně odhadovat budoucí vývoj. Na trzích vládne obrovská nejistota, která se přenáší i do zbytku světové ekonomiky," říká ekonom Jan Švejnar. Jinak řečeno, na ekonomy, bankéře a vlády se teď valí jedna událost za druhou, a co platilo před týdnem, už dnes vypadá úplně jinak.
Krize šla do Evropy rok, teď může zrychlit
Jedno je jisté. Čechů, kteří nemají peníze v akciích či podílových fondech, a mohli by se tak cítit před finanční krizí chráněni, se její důsledky každopádně dotknou. Jen budou mít několikaměsíční zpoždění.
Analytici odhadují, že přenesení problémů od finančníků k firmám a zaměstnancům trvá tři až devět měsíců. Naplno by se tak v Česku měly dopady finančních problémů projevit příští rok na jaře nebo v létě.
Dobrým příkladem je cesta finanční krize z USA do západní Evropy, která trvala déle než rok. Teď se mezi evropskými bankéři šíří panika, kterou zatím jen zpovzdálí pozorovali u svých amerických protějšků.
Současně s tím začíná evropské hospodářství po vzoru toho amerického zpomalovat. V Británii, Španělsku či Francii prudce klesly ceny nemovitostí, přestávají se prodávat nová auta, lidé méně utrácejí. To tlačí firmy k úsporám, což se zpětně projevuje v rozpočtech domácností.
A podle ekonomů není důvod k optimismu, podle něhož by takový scénář neměl dostihnout i Česko. "Co na nás velmi dopadne, to je propad ekonomiky v západní Evropě. Tady budou mít jasnou výhodu firmy, které se orientovaly na východní trhy, Blízký východ, arabské země," říká Lubomír Lízal, ředitel ekonomického institutu CERGE při Karlově Univerzitě a Akademii věd.
Jak se reálné zpomalení ekonomiky může projevit? Nižší mzdy, nižší zisky firem, nárůst nezaměstnanosti. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v neděli uvedl, že Česko příští rok neporoste ani o 3,6 procenta, jak se dosud centrální banka domnívala. "Já teď nemůžu předjímat, jestli to bude 3,3 nebo 3,1 procenta," uvedl Tůma.
Zpomalující ekonomika značí, že zaměstnanci nemohou počítat s velkým růstem platů, firmám hrozí kvůli menšímu počtu zakázek nižší obrat a zisk, některé se asi nevyhnou ani propouštění.
Horší časy přitom mohou čekat i společnosti, jejichž obor i nadále poroste. Rostoucí firmy budou mít však smůlu v tom, že jejich vlastníky krize postihla. Ti z nich proto následně budou chtít odčerpat co největší množství peněz na hašení vlastních problémů. To znamená, že tlak na šetření a menší investice bude i u jinak prosperujících firem.
Podle informací MF DNES se tento scénář už děje v několika českých společnostech se zahraničními vlastníky, které musely zcela přehodnotit plány na příští rok. Místo investic a rozjezdu nových projektů se budou soustředit na maximální vytváření čistého zisku, který následně poputuje na konta jejich akcionářů.
České banky stojí na brzdě, co je čeká?
Je to stejný princip, kterému teď musí čelit některé tuzemské banky, z nichž vytahují peníze pro své použití jejich mateřské bankovní ústavy. Na kondici tuzemského bankovního sektoru bude přitom zásadně záležet další vývoj české ekonomiky.
Banky jsou teď velmi opatrné, hlavní slovo od jejich obchodníků, jejichž prací je udat co nejvíce úvěrů mezi lidmi a podniky, převzali manažeři rizika. A ti sedí na penězích stejně jako jejich protějšky na Západě.
Všichni vidí, že trh není zdaleka vyčištěný, a mezi bankéři proto panuje velká nedůvěra. Výsledkem je menší dostupnost úvěrů a přes snahu centrálních bank, které tlačí na snižování úroků, také jejich zdražování.
Ekonomika by však potřebovala, aby se opět začalo půjčovat, a to hlavně mezi samotnými bankami navzájem. Guvernér ČNB Tůma proto naznačil, že pokud by centrální banka základní úrokové sazby měnila, šly by směrem dolů.
Tuzemské banky jsou podle ujišťování bankéřů i ekonomů zdravé. "Úkolem českých bank totiž v drtivé většině bylo investovat u nás, případně měly na starost expanzi na Východ. Velké obchody na finančních trzích, hlavně v USA, si dělaly jejich matky," říká Lízal z CERGE.
Podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singera jsou teď české banky možná až zbytečně opatrné. Jejich relativní bezpečnost by tak mohly nejvíce narušit právě problémy mateřských bank. Ty z nich sice mohou na vlastní pomoc vyvést nejvýše dvacet procent kapitálu, což by tuzemské banky jistě ustály, ale největším nebezpečím by pro ně v takovém případě byla panika mezi klienty.
Jakmile by však začali lidé konta pod vlivem špatných zpráv o mateřské bance vybírat, hrozí existenční problémy sebezdravějšímu ústavu. "České banky jsou od krize izolované mnohem lépe než většina bank na světě. Je ale potřeba udržet klid mezi lidmi," dodává Švejnar.
