Co by asi na současnou situaci Řecka řekl Platón?

Co by asi na současnou situaci Řecka řekl Platón? | foto: Reuters

Řecká katastrofa je na dohled. Ekonomové se hádají, čí to je vina

  • 341
Řecku a mezinárodním věřitelům dochází čas na dohodu o další finanční pomoci, která by měla zmenšit riziko bankrotu. Komentátoři se ale neshodnou na tom, zda prozatímní neúspěch jednání způsobila svým kličkováním řecká vláda, nebo zda za něj můžou věřitelské instituce a jejich nerealistické požadavky reforem.

„Evropští věřitelé začali vůči řecké vládě uplatňovat riskantní hru. Atény splnily požadavky věřitelů více než z poloviny, přesto Německo a další země žádají, aby se země zavázala plnit program, který už se ukázal být chybným, a o němž už si jen pár ekonomů myslí, že by mohl či měl být realizován,“ napsal v komentáři pro britský levicový deník The Guardian americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

Řecká krize

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.

Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. Stávající program byl sice prodloužen, nyní už ale všechny strany tlačí čas.

Podle Stiglitze je vzhledem k ekonomické situaci a recesi bláznovství nutit Řecko k pokračování v úsporném programu a věřitelé by si měli uvědomit, že se jejich původní předpoklady nenaplnily. Země se totiž ani po přijetí řady úsporných opatření nevrátila k hospodářskému růstu a další úspory podle amerického ekonoma tento trend nezvrátí.

„Eurozóna nemůže držet Řecko za každou cenu“

Opačně vidí míru zodpovědnosti na dosavadním neúspěchu jednání komentář listu The Financial Times, podle nějž návrh reforem ze strany věřitelů není bezchybný, představuje ale alespoň nějaké řešení pro státní pokladnu potýkající se akutním nedostatkem financí.

Řecká vláda podle něj nepřišla s rozumnou alternativou a soustřeďuje se na témata, která jí přinesou politické body, ale nijak neusnadňují současnou situaci, kdy zemi hrozí platební neschopnost. „Eurozóna nemůže držet Řecko za každou cenu. Nyní to vypadá tak, že se Řecko měnové unii vzdaluje. Směr může zvrátit jen jeho vláda a v konečném důsledku jeho občané,“ uzavírá deník.

„Evropa vyčerpala veškeré dostupné možnosti“

Stejnou pozici dlouhodobě zastává německá vláda, jejíž ministr hospodářství Sigmar Gabriel v sobotním rozhovoru s listem Stuttgarter Nachrichten řekl, že Evropa už vzhledem k Řecku vyčerpala veškeré dostupné možnosti. Předsedkyně krajně levicové strany Levice Katja Kippingová se ale domnívá, že věřitelé se jen snaží Řecko exemplárně potrestat za jeho selhání.

„Obě strany se snaží přehazovat zodpovědnost jedna na druhou a přicházejí se stále novými fígly, jak odsunout termín pro vyřešení celé záležitosti,“ konstatuje komentář rakouského deníku Die Presse.

„Důvěra v Atény je poškozená stejně jako důvěra v jejich vyjednávací partnery. Nám, občanům EU, může být jedno, jestli si pan (řecký ministr financí Janis) Varufakis rozumí s panem (německým ministrem financí Wolfgangem) Schaüblem. Nemůže nám ale být jedno, že se dluhová spirála v Řecku roztáčí dál - půjde to totiž na vrub nám všem.“

Jednání na bavorském zámku

Řecká krize se zřejmě stane hlavním tématem nadcházejícího summitu G7 na bavorském zámku Elmau, a to i přesto, že vůbec není na pořadu jednání. Na schůzce totiž bude na jednom místě řada důležitých aktérů, kteří mají při diskusích s Aténami hlavní slovo, a to včetně předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové a německé kancléřky Angely Merkelové.

A politici zcela jistě využijí setkání G7 i k tomu, aby ladili další postup v řecké krizi. Podle agentury Reuters se ale budou chtít vyhnout tomu, aby do diskusí o problémech v eurozóně zasahovali i další nezúčastnění státníci na summitu, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy. Řecký premiér Alexis Tsipras pozvánku na setkání G7 nedostal.

Tsipras v pátek odmítl přijmout nejnovější plán mezinárodních věřitelů, který výměnou za další úvěrovou pomoc požadoval další tvrdá hospodářská opatření včetně prudkého zvýšení daně z přidané hodnoty. Premiér návrh označil za „absurdní“ a za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády. Hledání řešení nicméně bude dál pokračovat.

Tsipras absolvoval telekonferenci s kancléřkou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Ve stejném složení budou příští týden probíhat i jednání v Bruselu, kde se tito politici sejdou na okraj středečního summitu EU a latinoamerických států, oznámila dnes řecká vláda.

O vážných vzájemných vzájemných rozporech ale vypovídá, že šéf EK Juncker v sobotu odmítl s Tsiprasem telefonicky hovořit. „Řecký premiér si vyžádal telefonát na 11:00 SELČ, ale Juncker to odmítl, protože v diskusích nenastal žádný posun a návrhy, které se řecká strana zavázala ve středu večer dodat do čtvrtka, zatím nedorazily,“ sdělil agentuře Reuters zástupce EK. Řecká vláda se ale posléze vůči této zprávě ohradila a odmítla, že se jakýkoli hovor vůbec měl uskutečnit.

,