Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řecko chce splácet dluhy podle toho, jak se bude zemi dařit

  10:03aktualizováno  10:03
Nová řecká vláda přichází s návrhem směrem k Evropské unii, který by měl řešit ekonomické problémy země a zároveň zajistit pokračování finanční pomoci ze zahraničí. Země navrhuje vyměnit svůj současný nesplacený dluh za dluhopisy vázané na ekonomický růst.

Co by asi na současnou situaci Řecka řekl Platón? | foto: Reuters

O novém nápadu s „růstovými dluhopisy“ se v rozhovoru pro list The Financial Times zmínil řecký ministr financí Janis Varufakis. Atény přitom podle něj nebudou po věřitelích žádat odpis dluhu 315 miliard eur, tedy 8,8 bilionu Kč.

Povolební rétorika řeckých vládních představitelů byla rozbuškou při nadcházejících jednáních s evropskými zeměmi, od nichž si Řecko půjčuje peníze. Ekonomové začali mluvit o zvýšení rizik, že Řecko bude muset vystoupit z eurozóny. „Hrozba takzvaného grexitu neboli odchodu Řecka z eurozóny se zdá být nyní větší,“ řekl například hlavní ekonom Ery Jan Bureš.

„Pokud nezaplatí a Evropa škrtne jejich dluh, nedostanou se tím okamžikem k žádnému dalšímu úvěru - a bez něj se ekonomika brutálně zhroutí. To vše je špatné pro euro,“ vyjádřil se Vladimír Pikora z Next Finance.

Ústup z drsné rétoriky?

Situace se nyní opět trochu změnila. Místo snahy o odpis dluhu chce Řecko usilovat o jeho výměnu, která by snížila dluhovou zátěž země, včetně výměny za dva nové typy dluhopisů. První typ dluhopisů, který by byl spojený s ekonomickým růstem, by nahradil dluh z evropských záchranných úvěrů. Druhý, nazývaný věčné dluhopisy, by nahradil řecké dluhopisy vlastněné Evropskou centrální bankou.

Řecko přichází s novým návrhem, protože se chce vyhnout termínům, jako je „sestřihání“ dluhu, což je podle Varufakise politicky nepřijatelné pro Německo a další věřitelské země. Podobné termíny totiž vyvolávají dojem, že daňovým poplatníkům nepochybně způsobí ztrátu.

Varufakis potvrdil, že vláda chce udržet přebytek primárního rozpočtu v rozmezí od jednoho do 1,5 procenta hrubého domácího produktu, přestože to znamená, že strana Syriza, která vyšla jako vítěz z nedávných předčasných voleb, nesplní veškeré předvolební sliby o veřejných výdajích. Vláda se podle ministra hodlá zaměřit na bohaté Řeky, kteří podle něj během šestiletého ekonomického poklesu neplatili svůj poctivý podíl na daních. Ministr však očekává obtíže při boji s daňovými úniky bohatých.

Varufakis svůj nazývá návrh chytrým dluhovým inženýrstvím. Podle analytika ČSOB Jana Čermáka nevypadá návrh tak politicky neatraktivně, vzhledem k tomu, že Řekové netlačí na seškrtání dluhu.

„Pomineme-li eventuálně obavy z toho, že řecké statistiky a to třeba i ty o HDP se jim nemusí jevit jako nejpřesnější, tak hlavní principiální námitka může být ta, že oficiální věřitelé půjčují Řecku za mimotržních podmínek, a tak mají mít právo alespoň trochu řecké vládě mluvit do toho, jak koncipovat hospodářskou politiku,“ uvedl Čermák. Syriza například dala najevo, že chce navzdory reformám otočit a opět nabírat tisíce pracovníků do státní správy.

Vláda plánuje představit detaily svých nových plánovaných kroků evropským partnerům do konce února.

Ministr také doufá, že se Řecku podaří zajistit čtyřměsíční překlenovací program, který by trval do 1. června. Program počítá s tím, že by Evropská centrální banka držela nad vodou finanční systém Řecka tím, že by mu nadále dodávala likviditu za příznivých podmínek.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.