Šéf Bundesbanky a člen ECB Jens Weidmann.

Šéf Bundesbanky a člen ECB Jens Weidmann. | foto: Bundesbank

Šéf Bundesbanky: Řecko pomoc potřebuje. Pokud ji chce, musí ctít dohody

  • 77
Řecko bude i nadále potřebovat pomoc a dostane ji pouze tehdy, že bude ctít smlouvy s mezinárodními věřiteli. V neděli to uvedl šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Dodal, že je v zájmu řecké vlády, aby učinila nutné reformy. Podle ekonoma Davida Marka případné vítězství Syrizy zemi opět přiblíží k bankrotu.

„Věřím, že je i v zájmu řecké vlády dělat to, co je nutné, aby se tam vypořádali se strukturálními problémy,“ řekl Weidmann německé veřejnoprávní televizí ARD. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, má v Evropě značný respekt. Krom toho hraje klíčovou roli v jednáních o pomoci Řecku.

Řekové odvolili, odhady potvrzují vítězství Syrizy

„Doufám, že nová vláda nezpochybní to, co se (od Řeků) očekává a čeho již bylo dosaženo,“ dodal Weismann. Nový kabinet by podle něj neměl dávat sliby, které Řecko nebude schopno splnit.

Na dotaz, zda je možný i třetí „sestřih“, jak se ve finanční hantýrce říká restrukturalizaci dluhu, Weidmann odpověděl: „Pro mě je rozhodující, aby Řecko mělo dlouhodobě stabilní veřejné finance, a pokud to tak nebude, pak ten ‚sestřih‘ poskytne jen krátkou pauzu k nadechnutí,“ poznamenal šéf Bundesbanky.

Šéf Syrizy Alexis Tsipras agentuře Reuters už v prosinci řekl, že pokud dostane v předčasných parlamentních volbách důvěru, bude jeho strana s mezinárodními věřiteli jednat o odpuštění dluhů, ale nebude činit žádné jednostranné kroky. Tsipras také podotkl, že jeho cílem není odchod Řecka z eurozóny.

Je to krok k dalšímu bankrotu, míní český ekonom

Pokud by Syriza získala v parlamentu nadpoloviční většinu, mohla by uskutečnit své předvolební sliby a ustoupit od úsporných opatření, kterými podmínily mezinárodní instituce půjčky na záchranu řecké ekonomiky. Řecko by se tak mohlo opět přiblížit státnímu bankrotu.

Euro v reakci oslabilo

Na předběžné výsledky řeckých voleb už stačily reagovat i finanční trhy. Během obchodování v Austrálii a na Novém Zélandu kurz jednotné evropské měny euro oslabil o téměř půl centu na 1,1170 USD. Přiblížil se tak minimu za více než 11 let, které činí 1,1115 USD a na kterém se euro ocitlo už v pátek, kdy nervozita před řeckými volbami vrcholila.

„Dalším krokem by mohlo být vystoupení z eurozóny i samotné EU. U Řecka by se navíc mohly inspirovat další členské státy, které mají výhrady k úsporné politice EU diktované Německem,“ myslí si hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.

V předčasných parlamentních volbách v Řecku podle prvních odhadů přesvědčivě zvítězila levicová opoziční strana Syriza. Získala mezi 35,5 a 39,5 procenta hlasů. Stranu Nová demokracie současného premiéra Antonise Samarase, která podle odhadů skončila druhá, volilo mezi 23 a 27 procenty voličů. O třetí místo se zatím dělí středová strana Potami a krajně pravicový Zlatý úsvit se 6,4 až osmi procenty.

,