Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula krachu. Nyní ale nestačí plnit podmínky, ke kterým se zavázala při přiklepnutí úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).
Zemi tak hrozí, že nedostane další část půjčky. Peníze jí přitom stačí jen do poloviny června. Ekonomové i někteří politici tak začínají mluvit o tom, že Řecko potřebuje odložit splácení půjček, prodloužit jejich splatnost a část dluhů škrtnout. Podle bankéře ECB by však tento scénář Řecku nepomohl, naopak by pro něj skončil katastroficky.
"Když se podíváte na finanční trhy, tak pokaždé, když padne zmínka o 'restrukturalizaci' či 'měkké restrukturalizaci', začnou šílet. To dokazuje, že něco takového se nemůže odehrát spořádaným způsobem. Alespoň ne v tomto prostředí," poznamenal Bini Smaghi k náznakům, že by Řecko mohlo sáhnout k mírnější formě restrukturalizace. V minulých dnech se pro ni vžil termín reprofilace.
Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 327 miliard eur (zhruba osm bilionů Kč), což je kolem 150 procent jeho hrubého domácího produktu. Dosavadní vývoj podle agentury Reuters naznačuje, že riziko státního bankrotu Řecka se zvyšuje. To ale Bini Smaghi odmítá.
"Kdyby Řecko vyhlásilo platební neschopnost, bankovní systém Řecka by zkolaboval. Pak by bylo nutné zajistit jeho obrovskou rekapitalizaci, ale kde by se na to vzaly peníze?" ptal se v rozhovoru bankéř. "Restrukturalizace dluhu nebo odchod země z eurozóny by byl pro Řecko rozsudkem smrti, který Evropská unie zrušila," dodal Smaghi.
Bankrot Řecka by odskákala Evropa
Restrukturalizace dluhů by ale nebyla pohromou jen pro samotné Řecko, podle evropského bankéře by na ní těžce doplatili i obyvatelé EU. Bankrot by totiž podle něj postihl hlavně centrální banky zemí eurozóny, na což by doplatili její daňoví poplatníci.
Bini Smaghi rovněž řekl, že Řecko není v platební neschopnosti a situaci stále může řešit například rozprodejem státního majetku či změnou daňového systému a struktury výdajů.
V Aténách je nyní mise EU a MMF, která posuzuje, jak Řecko pokračuje v plnění dohodnutých podmínek. Hodnotí především postup při snižování rozpočtového deficitu. Verdikt, zda je možné pro Řecko uvolnit další část úvěru, by mise měla vynést tento týden.
Financial Times uvedly, že jednání by mohla vést k bezprecedentnímu zásahu do řecké ekonomiky, který by byl veden zvenčí. V úvahu připadá i mezinárodní účast na výběru daní a privatizaci státního majetku výměnou za nové záchranné úvěry.
Bini Smaghi podle listu odhaduje, že vlády eurozóny by spolu s MMF musely Aténám poskytnout dalších asi 30 miliard eur (zhruba 738 miliard Kč), aby se Řecko vzpamatovalo. Zbytek financování, který je vymezen na léta 2012 až 2013, by bylo nutné pokrýt z privatizačních výnosů a dalších opatření, uvedl bankéř.
Irsko bude asi potřebovat další peníze
Kromě Řecka bude další finanční pomoc možná potřebovat i Irsko. Země nebude schopná plně se zotavit do roku 2012, jak předpokládali tamní politici. V irském nedělníku Sunday Times to řekl ministr dopravy Lea Varadkar.
Podle něj je velmi pravděpodobné, že mezinárodní společenství prodlouží platnost současného záchranného programu, který počítá s finanční pomocí ve výši 85 miliard eur (přes dva biliony korun), nebo rovnou zemi poskytne novou pomoc. "Myslím si, že to je názor většiny lidí," řekl Varadkar.
Irsko znárodnilo prakticky všechny problémové banky a jejich záchrana jej stála několik desítek miliard eur. Kvůli tomu loňský rozpočtový schodek činil 32 procent HDP, což je zdaleka nejvyšší hodnota v celé Evropské unii.
