Někdo říká, že už Řecko zbankrotovalo, jiný, že bankrotuje. Jak to tedy je? Pokud do středoevropské půlnoci Řecko nevrátí půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), ten to nevyhodnotí jako takzvaný „default“ neboli bankrot, ale jako nedoplatek (arrear). „Ten může zůstat v módu prodloužený nedoplatek i několik let,“ říká analytik České spořitelny Jan Jedlička.
V dalším kroku bude klíčové rozhodování Evropské centrální banky. Té má totiž Řecko vrátit 20. července 3,5 miliardy eur. „Tam už bude pravděpodobnost vyhlášení defaultu mnohem vyšší,“ říká analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Chování banky se nedá předvídat. Podle Jedličky z České spořitelny buď podrží Řecko nad vodou a bude pokračovat v úvěrování pomocí nouzového penězovodu ELA, nebo tuto úvěrovou linku zastaví. „To by se okamžitě projevilo v bankrotu řeckých bank a následně i celého státu,“ řekl.
Také podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen, selhání splátky o půlnoci neznamená okamžitý bankrot. Privátní věřitelé nicméně mohou zvýšit svůj tlak na Řecko, čímž bankrot země přiblíží.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se však po půlnoci při neuhrazení splátky rozběhne procedura bankrotu. „Od vyhlášení bankrotu budou tedy zemi dělit jen technické lhůty,“ napsal iDNES.cz. Na druhou stranu, kdyby věřitelé Řecko označili nálepkou „default“, znamenalo by to okamžitou splatnost všech závazků.
Při vyhlášení bankrotu by začala náročná jednání mezi věřiteli o tom, kdo bude vyplacen přednostně. „Tyto negociace se mohou táhnout celá léta. Pravidla v případě státních bankrotů nejsou zdaleka tak jasná jako pravidla podnikových nebo osobních bankrotů,“ uvedl Kovanda.
Hlavní ekonom Ery (za skupiny ČSOB) Jan Bureš dříve pro iDNES.cz řekl, že věřitelé v případě státních bankrotů zpravidla nepřijdou o všechny své peníze. Je šance, že zhruba čtvrtina až třetina se jim vrátí. Nejvíce by to bolelo Německo, které Řecku půjčilo necelých 70 miliard eur, Francie půjčila 44 miliard, Itálie 38 miliard a Španělsko 25 miliard.
