Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fraška o záchraně Řecka se opakuje, Putin v zákulisí chrastí měšcem

  12:30aktualizováno  12:30
V Řecku se rozehrává další akt divadelního kusu, jehož scénář už dobře známe z dřívějška. Hlavní role v něm hrají řečtí ministři z levicové strany Syriza a finančníci z Evropské centrální banky a mezinárodních institucí. Ti předlužené zemi hodlají poskytnout dalších více než deset miliard eur jen tehdy, pokud Řekové skloní hlavu a zavážou se k dodatečným škrtům.

Vypadá to, že další kapitola řecké krize je u konce. Lídři eurozóny se dohodli na novém záchranném programu. | foto: Reuters

Kabinetu, který zadluženou zemi řídí, se do toho moc nechce. Tamní ministr financí Euklidis Tsakalotos věřitelům napsal, že některé jejich požadavky nelze splnit. Jde hlavně o penze, kvůli jejichž plánovanému seškrtání vyšli Řekové několikrát do ulic. Věřitelé navíc požadují také další rozprodej státního majetku.

Přísun čerstvých peněz je přitom pro Atény klíčový, země musí v červenci splatit část starších dluhů.

Ve stejné chvíli se na jevišti zjevuje ruský prezident Vladimir Putin, který před týdnem Řecko, jako letos první unijní zemi, navštívil. A slibuje, že pomůže zadlužené zemi postavit se na nohy. Už začal tím, že do Řecka a na jeho ostrovy „posílá“ ruské turisty, kteří rychle nahrazují Evropany, jejichž zájem o helénskou dovolenou opadá.

Ruské vábení

Rusové však projevili zájem i o klíčové podniky, například o železniční společnost Trainose či strategický přístav v Soluni. „Musíme přetavit naše dobré vztahy a vzájemné porozumění mezi našimi národy do skutečných ekonomických výsledků,“ řekl Putin.

Řekům se totiž vede stále hůř. Ekonomika se potácí, podle čerstvých statistik v prvním čtvrtletí propadla meziročně o 1,4 procenta. Oživení v roce 2014, kdy ekonomika stoupla zhruba o půl procenta, dala Řekům jen krátkou naději. A vyhlídky na zlepšení nikde, například jejich útraty v obchodech klesají každý měsíc zhruba čtyřprocentním tempem už po téměř rok.

Volební vítězství Syrizy pod vedením Alexise Tsiprase spolu s oddalováním dohody s mezinárodními věřiteli a několik týdnů uzavřenými bankami uvrhlo zemi zpět do recese. A jak se zdá, léčba, kterou zemi ordinují mezinárodní instituce, zatím příliš nezabírá.

Ačkoliv se například neustále zvedají daně, do státní pokladny přitéká méně a méně. Podle údajů Mezinárodní měnového fondu vymohl loni berňák z každého eura jen 45 centů. A více než polovina řeckých domácností neplatí z příjmů vůbec žádné daně. Kvůli prohlubujícím se problémům také v zemi rychle klesá počet příznivců eura.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.