Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fraška o záchraně Řecka se opakuje, Putin v zákulisí chrastí měšcem

  12:30aktualizováno  12:30
V Řecku se rozehrává další akt divadelního kusu, jehož scénář už dobře známe z dřívějška. Hlavní role v něm hrají řečtí ministři z levicové strany Syriza a finančníci z Evropské centrální banky a mezinárodních institucí. Ti předlužené zemi hodlají poskytnout dalších více než deset miliard eur jen tehdy, pokud Řekové skloní hlavu a zavážou se k dodatečným škrtům.

Vypadá to, že další kapitola řecké krize je u konce. Lídři eurozóny se dohodli na novém záchranném programu. | foto: Reuters

Kabinetu, který zadluženou zemi řídí, se do toho moc nechce. Tamní ministr financí Euklidis Tsakalotos věřitelům napsal, že některé jejich požadavky nelze splnit. Jde hlavně o penze, kvůli jejichž plánovanému seškrtání vyšli Řekové několikrát do ulic. Věřitelé navíc požadují také další rozprodej státního majetku.

Přísun čerstvých peněz je přitom pro Atény klíčový, země musí v červenci splatit část starších dluhů.

Ve stejné chvíli se na jevišti zjevuje ruský prezident Vladimir Putin, který před týdnem Řecko, jako letos první unijní zemi, navštívil. A slibuje, že pomůže zadlužené zemi postavit se na nohy. Už začal tím, že do Řecka a na jeho ostrovy „posílá“ ruské turisty, kteří rychle nahrazují Evropany, jejichž zájem o helénskou dovolenou opadá.

Ruské vábení

Rusové však projevili zájem i o klíčové podniky, například o železniční společnost Trainose či strategický přístav v Soluni. „Musíme přetavit naše dobré vztahy a vzájemné porozumění mezi našimi národy do skutečných ekonomických výsledků,“ řekl Putin.

Řekům se totiž vede stále hůř. Ekonomika se potácí, podle čerstvých statistik v prvním čtvrtletí propadla meziročně o 1,4 procenta. Oživení v roce 2014, kdy ekonomika stoupla zhruba o půl procenta, dala Řekům jen krátkou naději. A vyhlídky na zlepšení nikde, například jejich útraty v obchodech klesají každý měsíc zhruba čtyřprocentním tempem už po téměř rok.

Volební vítězství Syrizy pod vedením Alexise Tsiprase spolu s oddalováním dohody s mezinárodními věřiteli a několik týdnů uzavřenými bankami uvrhlo zemi zpět do recese. A jak se zdá, léčba, kterou zemi ordinují mezinárodní instituce, zatím příliš nezabírá.

Ačkoliv se například neustále zvedají daně, do státní pokladny přitéká méně a méně. Podle údajů Mezinárodní měnového fondu vymohl loni berňák z každého eura jen 45 centů. A více než polovina řeckých domácností neplatí z příjmů vůbec žádné daně. Kvůli prohlubujícím se problémům také v zemi rychle klesá počet příznivců eura.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Česko jsme si zamilovali, říká šéf čínské pneumatikárny po obhlídce lokalit

Česko je jedním ze žhavých kandidátů pro novou pneumatikárnu LingLong. Její šéf to prohlásil po několikadenní cestě po vyhlédnutých lokalitách v Česku a...  celý článek

Italský eurocent může brzy zmizet z oběhu.
Itálie chce zrušit centové mince. Výroba vyjde draho a upotřebení je mizivé

Itálie plánuje zrušit mince v hodnotě jeden a dva centy. Platit se s nimi dá jen velmi omezeně a výroba vyjde dráž, než je jejich nominální hodnota. Návrhy na...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Slováci se rekordně zadlužují. Na dluh žije třicet procent celé ekonomiky

Růst úvěrů domácnostem na Slovensku byl loni nejrychlejší v celé EU a slovenské rodiny mají málo úspor v porovnání s dluhy. Upozornila na to v úterý slovenská...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.