Mezinárodní fond a eurozóna podmiňovaly schválením úspor poskytnutí půjčky, která má zemi pomoci dostat se z nejhorších dluhů. Řecko by během tří let mělo čerpat finanční injekci ve výši 110 miliard eur (téměř tři biliony korun).
"Situace je jednoduchá. Buď to odhlasujete, nebo zbankrotujeme," řekl poslancům před hlasováním řecký premiér Jorgos Papandreu. Zároveň z potíží, do kterých se země dostala, poprvé natvrdo obvinil předchozí pravicovou vládu Kostase Karamanlise.
Právě za Papandrea totiž vyšlo najevo, že bývalý kabinet falšoval statistická data o řeckých financích, jejichž stav byl ve skutečnosti horší, než jaký Řekové předkládali Bruselu. Papandreu dnes Karamanlise vyzval, aby "se přestal skrývat a veřejně se omluvil".
Demonstranti vyšli znovu do ulic
Poslanci největší opoziční pravicové strany Nová demokracie většinou hlasovali proti opatřením. Šéf strany a Karamanlisův nástupce v této funkci Antonis Samaras nicméně řekl, že strana nijak nebude zpochybňovat rozhodnutí Parlamentu. Nejtvrději se proti opatřením postavili komunisté. Krok vlády nakonec podpořilo 172 zákonodárců ze tří set.
Před budovou Parlamentu se na protest proti úsporám začali shromažďovat demonstranti. Další protestní akce se chystaly ještě na dvou místech v Aténách. Policie proto zablokovala několik tříd v centru města.
Ve středu se demonstrace několika desítek tisíc lidí zvrhly v násilné střety, při nichž radikální účastníci manifestací proti policii házeli kameny a zápalné lahve. Policie na to odpovídala slzným plynem. Několik budov v Aténách hořelo a v jedné z nich zemřeli tři lidé (o násilnostech v Aténách čtěte zde).
