"Dostali jsme se ze začarovaného kruhu. Velmi složitého začarovaného kruhu, který tvořila protichůdná vyjádření. Na jedné straně o zapojení soukromého sektoru (do nového záchranného programu pro Řecko) a na druhé o nutnosti vyhnout se řízenému bankrotu," řekl de Jager novinářům.
Podobný názor zastává i finančník George Soros. Podle něj je platební neschopnost Řecka patrně nevyhnutelná a Evropská unie musí urgentně přijmout plán B, aby se krize nerozšířila.
Ministři eurozóny situaci zklidnit nedokázali
Ministři financí eurozóny v noci na úterý přijali prohlášení, které opakovalo obecné fráze o nutnosti zachovat stabilitu zemí platících evropskou jednotnou měnou za každou cenu (viz předchozí článek).
Konkrétní kroky však chyběly, ačkoliv na ně všichni netrpělivě čekají. Napětí na finančních trzích tak roste. Výnosy španělských a italských dluhopisů, tedy zemí s velkými dluhovými problémy, rychle vystoupaly na historické rekordy. V případě desetiletých dluhopisů Španělska vůbec poprvé za existenci eura překonaly hranici deseti procent.
"Při absenci jakékoliv politické odpovědi (na krizi) může finanční systém eurozóny explodovat během několika dní," uvedl analytický server Eurointelligence.
Krach v eurozóně by byl horší než krize. Deset otázek a odpovědí |
Podle analytika společnosti Partners Aleše Tůmy, který se specializuje na investice, podílové fondy a makroekonomiku, je však současná panika na finančních trzích patrně přehnaná.
"Ministři financí eurozóny sepisují deklarace o nutnosti zachování stability, které mají asi stejnou důvěryhodnost jako permanentní 'boj za mír' v dobách socialismu. Zřejmě proto se panika šíří i na trh italských dluhopisů. Obavy z vlny krachů jsou ale nejspíše liché - kdyby došlo na nejhorší, může ECB odhodit poslední zábrany a problémové dluhopisy jednoduše odkoupit v libovolném objemu. Problém by se tím sice přesunul jinam, ale o to koneckonců jde," uvedl Tůma.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula krachu. Tříletá půjčka ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) však zemi na uhašení problémů nestačí a Atény potřebují další balík peněz, který má být vyšší než první. Zatím však nejsou schopny splácet ani dohodnuté splátky první půjčky, a tak se jednání o druhé pomoci nedaří ukončit.
Po Řecku si mezinárodní finanční pomoc vyžádalo ještě Irsko a Portugalsko. Nedobrá je však také finanční situace Španělska a vyhrocená je v Itálii, které hrozí sklouznutí na řeckou cestu.
Evropská unie tak podle agentury Reuters kvůli zvyšujícímu se napětí svolá na pátek mimořádný summit. Pokud by se do dluhových problémů dostaly vedle Řecka, Irska a Portugalska také velké ekonomiky, eurozóně by na jejich záchranu síly nestačily.
