Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dopady záchranného programu byly děsivé, prohlásil Tsipras v Berlíně

  17:29aktualizováno  20:20
Záchrannný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je zadlužená a není konkurenceschopná. Vinu za problémy však nelze hledat pouze u ostatních, ale i v Řecku, řekl v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řecký premiér Alexis Tsipras.

Alexis Tsipras a Angela Merkelová na tiskové konferenci po jednání v Berlíně. | foto: Reuters

„Tento program měl děsivé dopady na naši ekonomiku, hrubý domácí produkt se snížil asi o 25 procent,“ uvedl Tsipras. „Přibylo nezaměstnaných, zejména mezi mladými, veřejné zadlužení se zvýšilo a konkurenceschopnost snížila, čísla mluví sama za sebe. Navíc se prohloubily rozdíly mezi chudými a bohatými,“ dodal.

„Přese všechno, co se za posledních pět let stalo, by bylo zjednodušení říct, že všechny problémy v Řecku způsobili cizinci. Že jsou tím vinni ostatní a ne my Řekové. Samozřejmě jsou i nějaké problémy v základech evropské architektury, ale enormní krize v Řecku měla i interní příčiny,“ řekl rovněž Tsipras. Podle něj se musí Německo zbavit stereotypu o líných Řecích, ale Řecko zároveň musí přestat tvrdit, že jeho problémy způsobili Němci.

Řecku dochází peníze

Pokud nezíská Řecko další krátkodobou kapitálovou pomoc, mohou zemi dojít peníze na splátky během týdnů. V dopise, který získal list Financial Times, to napsal v polovině března řecký premiér Alexis Tsipras německé kancléřce Angele Merkelové.

„Vzhledem k tomu, že Řecko nemá přístup na finanční trhy, a s ohledem na očekávanou kulminaci termínů splatnosti našich dluhů na jaře a v létě je jasné, že zvláštní omezení ECB (Evropské centrální banky) v kombinaci se zpožděním plateb by znemožnilo kterékoli vládě zajistit obsluhu dluhů,“ napsal Tsipras. Dopis dostala německá kancléřka těsně před tím, než řeckého premiéra pozvala do Berlína.

Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis potvrdil obsah dopisu i jiným médiím. „To není hrozba, ale realita,“ řekl soukromé řecké televizní stanici Mega. Zároveň sdělil, že podobný dopis poslal Tsipras také francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi a předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi.

Podle řeckého premiéra současná vláda sice nesouhlasí se smlouvami, které s mezinárodními věřiteli podepsaly minulé kabinety, respektuje však závazky, které z těchto smluv vycházejí. „Máme však jisté priority, které souvisí se sociální soudržností a s úsilím dostat se z krize,“ uvedl Tsipras.

Řecko podle něj chce přijmout reformy, které zvýší „daňovou spravedlnost“ a posílit boj proti korupci. V této souvislosti také požádal Merkelovou o spolupráci německých úřadů při vyšetřování německých firem, které se údajně na korupci v Řecku podílely.

Merkelová na tiskové konferenci několikrát upozornila, že Německo nebude tím, kdo bude posuzovat obsah řeckého reformního programu. Na schůzce s Tsiprasem rovněž neslibovala žádné poskytnutí peněz Řecku.

Německá kancléřka však zdůraznila, že je v zájmu Berlína, aby Řecko současnou krizi překonalo. „Chceme, aby Řecko bylo hospodářsky silné, aby rostlo a aby překonalo vysokou nezaměstnanost, především u mladých lidí. Myslím, že se (s Tsiprasem) shodujeme, že k tomu jsou třeba strukturální reformy, stabilní rozpočet a funkční správa,“ řekla.

Tsiprasova vysoká hra

Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše mezi Aténami a eurozónou dál roste napětí. Jednání váznou, od minulého měsíce se nikam neposunula a řecká vláda sází na to, že Merkelová s ostatními lídry nebude riskovat řecký exit s eurozóny.

„Přitom Řecku pravděpodobně na konci dubna dojdou peníze a nebude mít buď na platby penzí a státních zaměstnanců, nebo na splátky dluhu zahraničním věřitelům,“ uvedl Bureš. Evropská komise podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung předpokládá, že Atény nyní mají dostatek hotovosti pouze do 8. dubna. Podle Bureše další patová situace může vést k většímu odlivu peněz z Řecka.

Eurozóna koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Ta peníze potřebuje k tomu, aby odvrátila platební neschopnost země.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel..

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.