Evropské komentáře jsou pesimistické. Podle nich je nereálné vytvoření řecké vlády, která by podpořila plán úspor k hospodářské obnově dojednaný s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Dospěl k tomu zpravodajský server LeTélégramme.com a další francouzská média.
Člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen upozornil, že Řecko musí uplatňovat dojednaná ekonomická opatření, pokud chce dostávat další pomoc od svých partnerů a zůstat v eurozóně. "Rozhodnutí zůstat v zóně jednotné měny je v rukou Řeků... Musí jim být jasné, že k programu rozpočtové úspornosti není alternativa," zdůraznil Asmussen.
Podobné varování vůči Řecku se podle agentury AFP dá brzy očekávat z řady evropských metropolí. Berlín již dříve nekompromisně Aténám vzkázal, že nepřipadá v úvahu ani nové projednání a zmírnění záchranného plánu pro Řecko. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé označil situaci v Řecku za "ohromně zneklidňující" a podpořil postoj Berlína.
Řekové si do konce týdne potřebují půjčit
V Řecku již podle AFP zazněla obava, že by vývoj v zemi mohl ohrozit vyplacení další pomoci EU ve výši 5,2 miliardy eur, které má Řecko v podobě půjčky obdržet do konce týdne.
Volby v Řecku |
Po nedělních volbách v Řecku se do parlamentu dostalo sedm stran, z nichž jen dvě podporují dojednaný plán úspor pro vyvedení země z dluhové krize.
Jedná se o pravicovou Novou demokracii (ND) a socialistickou stranu PASOK, které jako členové bývalé vládní koalice tato opatření se zahraničními partnery dojednala. Nyní již ale nemají parlamentní většinu.
O vytvoření nové koaliční vlády se již marně pokoušela ND, od úterý o tom s potenciálními partnery vyjednává Koalice radikální levice (SYRIZA), která skončila ve volbách jako druhá. Málokdo doma i v zahraničí ale věří, že by tato strana uspěla. Poslední pokus má připadnout socialistické straně PASOK, ale té se také již nedává naděje na vytvoření životaschopné vlády podporující zahájená drastická úsporná opatření.
Podle komentářů převládá názor, že se v Řecku schyluje k dalším předčasným volbám, které by se mohly konat 17. června. Nové hlasování by ale podle odborníků nejspíš ještě více posílilo nacionalistické a extremistické strany, které přes veškeré tlaky a pohrůžky ze strany partnerů v EU a MMF odmítají v souladu s přáním svých voličů další úsporná opatření.
