Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na válečné reparace zapomeňte, vzkázali Němci nové řecké vládě

  20:27aktualizováno  20:27
Šance, že by Německo nyní Řecku vyplatilo reparace za škody způsobené během druhé světové války, je nulová. Uvedl to vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Předseda německých sociálních demokratů tím reagoval na výrok řeckého premiéra Alexise Tsiprase.

Německé letouny nad athénskou Akropolí | foto: Profimedia.cz

Premiér Tsipras v neděli v prvním velkém projevu v parlamentu uvedl, že požadavek na vyplacení odškodnění je pro Německo morální a historickou povinností. S nápadem umořit část státního dluhu z válečných reparací přišla řecká vláda již v roce 2013. Dále jej tehdy ale nerozvinula.

Vicekancléř Gabriel Tsiprasův nápad v pondělí rezolutně odmítl. Otázku poválečných reparací podle něj definitivně vyřešila dohoda dvou německých států se čtyřmi velmocemi před sjednocením Německa v roce 1990. Dokument schválený mimo jiné právě Řeckem vylučuje veškeré budoucí nároky na odškodnění za válečné škody.

Pro vyplacení reparací se ale vyslovila například německá poslankyně za krajně levicovou stranu Levice Ulla Jelpkeová. Splatit by podle této opoziční političky Německo mělo alespoň vynucenou půjčku z roku 1942 ve výši 476 milionů říšských marek.

Západní Německo vyplatilo Řecku odškodnění 115 milionů marek už v roce 1960. Atény ale prý tuto platbu vždy považovaly za začátek. Zbytek nároků se údajně chystaly projednat až se sjednoceným Německem. Podle německého ministerstva financí však smlouva obsahovala jasné ustanovení, že otázka odškodnění je tímto trvale vyřešena.

Řecko nabízí EU kompromis, dodrží 70 procent závazků

Řecko v příštích dnech čeká jednání s eurozónou. Ministr financí Janis Varufakis věří, že ve středu na mimořádném zasedání ministrů financí zemí platících eurem, dospěje jeho země ke kompromisu. Řecko je prý ochotné zachovat zhruba 70 procent z reforem požadovaných na základě končícího mezinárodního záchranného programu, pokud mu bude zbytek odpuštěn.

Varufakis zdůraznil, že tento závazek je platný „od okamžiku, kdy 30 procent z reforem, které považuje řecká strana za zcela nepřijatelné, bude pozastaveno nebo zrušeno“. Ministr v pondělí představil finanční programové cíle vlády před úterním hlasováním o důvěře.

Strukturální reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními, které snížily životní úroveň většiny obyvatelstva, si vymohla trojice věřitelů - Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) - výměnou za úvěry zachraňující od roku 2010 zemi před státním bankrotem.

„Toxický lektvar“

Varufakis zároveň zkritizoval dosavadní politiku Evropské unie v boji proti úvěrové krizi a zejména ECB, která prý totálně selhala v úkolu, jímž podle něj bylo omezení inflace.

„V případě, že by ten lék byl hořký, ale účinný, souhlasili bychom s tím, abychom ho vypili,“ řekl ministr. Podle něj „je to ale toxický lektvar“. „A stále chtějí, abychom ho vypili,“ dodal. „Bylo nevyhnutelné, aby někdo konečně řekl ‚ne‘, a spadlo to na malé Řecko,“ podotkl Varufakis podle AFP.

Řecký ministr financí vyjádřil názor, že plán, jenž nyní navrhuje Řecko, umožní překlenout rozpor mezi plněním „evropských pravidel“ a „mandátem, který levicové straně SYRIZA vítězstvím v lednových volbách svěřili řečtí voliči.

Alexis Tsipras v neděli v parlamentu označil mezinárodní záchranný program pro Řecko za chybu a potvrdil také, že jeho země prodloužení programu odmítá. Vláda chce místo toho s mezinárodními věřiteli do konce února uzavřít přechodnou dohodu, která by Řecku umožnila překonat období nutné k dojednání nových podmínek řešení řeckého státního dluhu.

Řecká média spekulují, že má jít o jakýsi kompromis mezi požadavky věřitelů, aby Řecko záchranný program prodloužilo, a požadavky Atén, které hovoří o překlenovací dohodě. Nový program by pak Řecko chtělo odstartovat od 1. září.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.