Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řecký parlament kývl na další přísné úspory. Tsipras šermoval demisí

  0:53aktualizováno  1:21
Řecko si udrželo naději, že se vyhne bankrotu. Tamní parlament v noci na čtvrtek schválil reformy, které jsou podmínkou poskytnutí dalších desítek miliard eur ze zahraničí. Část poslanců vládní Syrizy hlasovala proti. Premiér Tsipras nejprve slíbil, že to bude znamenat jeho demisi, před hlasováním však svá slova zmírnil.

Balíček nechceme, ale hlasujme pro něj, vyzýval poslance řecký premiér Tsipras. | foto: Reuters

S přijetím reforem v řeckém parlamentu padla největší překážka na záchranu země. Kladný výsledek hlasování se čekal, v opačném případě by eurozóna nemohla začít jednat o novém záchranném balíčku ve výši až 86 miliard eur a Řecko by jednou nohou opět sklouzlo do bankrotu.

Reformy prošly díky podpoře opozice. Naplno se však projevilo schizma ve vládním levicovém hnutí Syriza, kde někteří poslanci extrémního křídla hlasovali proti reformám. A tím i proti vládě premiéra Tsiprase. Ten slíbil, že nabídne své křeslo, jestliže strana nebude jednotná. „Buď mě podpoříte všichni, nebo zítra (ve čtvrtek) podám demisi jako premiér,“ citoval ho list To Vima. Premiér nicméně krátce před hlasováním svá slova zmírnil, když řekl, že nebude utíkat před zodpovědností.

V ulicích Atén se proti úsporám demonstrovalo:

Proti reformám a hlasovalo čtyřicet poslanců Syrizy. Mezi nimi byl i v eurozóně neoblíbený exministr financí Janis Varufakis. Z celkového počtu pro přijetí reforem hlasovalo 229 poslanců ve 300členném parlamentu.

Schválené reformy se týkají především zvyšování daní a zpřísnění penzijního systému. Například do důchodu by se mělo odcházet postupně až v 67 letech. Přijaté změny jsou přesto jen částí slíbených reforem, jejichž uskutečnění je podmínkou poskytnutí další masivní „finanční bazuky“ pro Řeky. Novou „první pomoc“ ještě čeká schvalování v parlamentech některých zemí eurozóny, zejména Německa, kde se bude hlasovat v pátek.

Výměnou za reformy mají Řekové získat z eurozóny až 86 miliard eur. Zároveň se nafoukne dluh země, který už nyní považuje řada ekonomů za tak vysoký, že jej Řecko nemůže celý splatit. Eurozóna o nějaké formě restrukturalizace (škrtání dluhu) nechce slyšet, studie Mezinárodního měnového fondu nicméně upozornila, že bude nutné Řecku značně ulevit od dluhové povinnosti. Řecku už se přitom odpustila významná část dluhu v roce 2012, kdy pohledávky odepisovali privátní věřitelé, tedy zejména banky.

Fotogalerie

Je spíše otázkou týdnů, než bude nový záchranný program mezi Řeckem a eurozónou dojednán. Řecko však potřebuje nějaké peníze ihned. Mimo jiné kvůli závazkům státu a problémům bank, které jsou už přes dva týdny uzavřené. Jedná se proto o znovuotevření starého záchranného fondu EFSM, z něhož by se Řekům uvolnilo 7 miliard eur pro akutní potřeby. Za tuto půjčku budou ručit všechny země EU, Česko přes protesty vlády za zhruba 2,1 miliardy korun.

Řecko však z této „rychlé půjčky“ polovinu už 20. července odevzdá MMF jako splátku dluhu. U Měnového fondu má už nyní vroubek - červnový dluh po splatnosti, kvůli němuž MMF zemi žádné další peníze nemůže půjčit.

O čem Řekové hlasovali

  • Potvrzení dohody ze summitu eurozóny o plnění reforem
  • Změny v DHP včetně 23procentní daně pro restaurace
  • Konec daňové slevy pro řecké ostrovy
  • Růst firemních daní z 26 na 29 procent
  • Růst daně z luxusu na velká auta, lodě a bazény
  • Úprava penzí. Postupný odchod do důchodu až v 67 letech






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.