Řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Euklidis Tsakalotos.

Řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Euklidis Tsakalotos. | foto: Reuters

Řekové si odhlasovali automatické škrty a vyhlížejí miliardy z Unie

  • 32
Poslanci řeckého parlamentu odhlasovali v neděli před půlnocí reformní balíček, který je nutný pro čerpání dalších miliard z fondu mezinárodní pomoci. Součástí schválených zákonů jsou škrty v objemu 1,8 miliard eur (asi 48,7 miliard korun) a rozsáhlý finanční superfond financovaný z privatizace státního majetku.

Poslanci odhlasovali i korekční mechanismus, který v případě nedodržení plánovaných přebytkových rozpočtů automaticky provede výdajové škrty.

„Jaro možná skoro končí, ale my se díváme na ekonomické jaro a návrat hospodářského růstu,“ řekl před plénem řeckého parlamentu předseda vlády a politické strany Syriza Alexis Tsipras. Pro navrhovanou legislativu hlasovalo 152 ze 153 vládních poslanců. Proti bylo 145 zástupců opozice z celkem 300členného řeckého parlamentu. Dva se zdrželi.

Schválené kroky mimo jiné zahrnují provizorní opatření, mezi které patří snížení důchodů a platů ve veřejném sektoru. Takzvaný korekční mechanismus začne fungovat v případě nedodržení plánovaných přebytkových rozpočtů a automaticky provede výdajové škrty.

Řecko schválilo nové reformy. Mají přesvědčit věřitele k další podpoře

„Řecko dokázalo, že drží slovo. Jsem si jist, že provizorní opatření nebudou třeba,“ řekl podle deníku Financial Times Tsipras. Snažil se klidnit vášně nad jedním z kontroverzních zákonů reformního balíčku.

Mezi opatření, která poslanci řeckého Parlamentu v neděli večer schválili, patří také série nových daní z pohonných hmot, tabáku, alkoholu a placeného televizního vysílání. Podražit má pobyt v tamních hotelech nebo internet. Řekové si připlatí i za vlastnictví nemovitosti či auta. Největší vášně budí zvýšení DPH u jídla, většiny zboží a služeb z 23 procent na 24, které vstoupí v platnost prvního června.

Privatizační megafond může znamenat předčasné volby

Poslankyně Syrizy Vassilika Katrivanouvá se „z principu“ vyslovila pro legislativu jako celek, odmítla však vznik privatizačního fondu a korekčního mechanismu, který v případě nedodržování plánovaných přebytkových rozpočtů automaticky zavádí škrty. Katrivanouvá v pondělí ráno oznámila složení poslaneckého mandátu.

Zvláštní privatizační fond, který má v zemi vzniknout, bude spravovat veřejný majetek a investice. Poslanec opoziční strany Nová demokracie Dimitris Stamatis označil podle řeckého listu Ekathimerini vládní kroky za cestu ke ztrátě národní suverenity. Rozsah prodeje státního majetku není podle něj definován. Zároveň uvedl, že Řecko čekají napřesrok na jaře předčasné volby. Tsipras jeho slova odmítl.

Klíčové zasedání eurozóny

K hlasování došlo dva dny před zasedáním ministrů financí eurozóny, takzvané euroskupiny, která bude v úterý diskutovat nad možným vyplacením dalších peněz pro tamní ekonomiku.

Dopředu se očekává, že jednání o přísunu až 11 miliard eur (asi 297 miliard korun) ze třetího pomocného balíčku v objemu 86 miliard eur (2 352 miliard korun) se může zadrhnout. Největší věřitelé, kterými jsou Mezinárodní měnový fond (MMF) a Německo se nemohou shodnout na tom, kdy má dojít k odpuštění části řeckého dluhu a o jak vysokou částku by se mělo jednat.

Atény by díky reformám a zahraniční pomoci měly v roce 2018 dosáhnout primárního přebytku 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

MMF ale dopředu signalizoval, že se k pomoci pro Řecko připojí pouze v případě, že Němci odsouhlasí odpuštění části dluhu, který v současnosti dosahuje 177 procent hrubého domácího produktu.

Pokud nedojde k restrukturalizaci závazků, dluhová zátěž Řecka bude podle MMF v roce 2060 představovat téměř trojnásobek HDP, uvedl server Greek Reporter. Představitelé největší evropské ekonomiky se snaží restrukturalizaci dluhu posunout za hranice roku 2018, kdy skončí probíhající záchranný program. Důvodem jsou tamní volby, které v zemi proběhnou příští rok.

Aby Atény dostály svým závazkům, musí zavést zmíněný korekční mechanismus a rozpočtové škrty v objemu dvou procent HDP.

Pošlapaná naděje

Čtyři dny trvající diskuzi nad dalším směřováním Řecka doprovázely protesty tisíců pracovníků veřejného sektoru, kteří před budovou Parlamentu vykřikovali protivládní hesla kritizující úsporná opatření. Demonstrace se účastnil i rebel a někdejší ministr Tsiprasova prvního kabinetu Panayotis Lafazanis, který nesl obří transparent s nápisem „Neprojde“.

„Tajfun nových opatření se dotkne všech Řeků,“ uvedl podle britské televize BBC lídr opoziční strany Nová demokracie Kyriakos Mitsotakis. Tsipracova levicově orientovaná vláda podle něj odsouhlaseným balíčkem poškodí zaměstnance.

Syriza se vlády v Řecku ujala loni v lednu jako platforma proti drastickým škrtům, které po zemi v návaznosti na neudržitelný státní dluh požadovala trojice hlavních věřitelů Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Znovuzvolená byla po turbulentních několika měsících, během kterých kapitulovala na předvolební sliby a akceptovala tvrdé podmínky pro spuštění třetího záchranného balíčku.

Mnozí voliči Syrizy se cítí vládním postupem podvedeni. Mezi nimi i učitel z řeckého ostrova Kefalonie Elias Toumasatos. „Předvolební motto Syrizy bylo ‚Naděje přichází‘, ale lidé nyní pociťují absolutní beznaději. Zemřela naděje na své cestě?“ Uvedl pro BBC.