Pro další úspory ve třísetčlenném parlamentu hlasovalo všech 154 socialistických zákonodárců. Jedna poslankyně nicméně odmítla podpořit jeden bod týkající se uvolnění pravidel pro uzavírání kolektivních smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavateli z řad malých a středních podniků. Vzápětí byla z vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) vyloučena.
Parlament hlasoval v napjatém ovzduší provázeném dva dny trvající generální stávkou a masovými demonstracemi, které vyústily v krvavé potyčky (o protestech Řeků proti úsporám čtěte zde).
Protesty v ulicích si za dva dny vyžádaly kolem 150 zraněných a také jednoho mrtvého, které mu selhalo srdce poté, co se nadýchal příliš velkého množství slzného plynu.
Na středečních demonstracích se v celé zemi shromáždilo podle odhadů policie na 125 tisíc lidí, což je rekord v dosavadních protestech. Během čtvrtka v centru Atén protestovalo ještě podle různých zdrojů 50 až 70 tisíc nespokojených Řeků.
Část socialistických poslanců si před klíčovým hlasováním podle serveru To Vima stěžovala na výhrůžné telefonáty a textové zprávy jejich voličů. Mezi nepříjemné vzkazy zařadili například: "Už se nevracej do svého volebního obvodu", "Zradil(a) jsi svůj kraj a svůj lid", "Podej hned demisi" nebo "Šibenice už čeká".
Ministr financí Evangelos Venizelos v parlamentu poslance upozornil, že kdyby projekt nepřijali, nemělo by už pro něho a pro premiéra Jorgose Papandrea smysl jet na nejbližší vrcholné schůzky EU, kde se bude rozhodovat o další pomoci Řecku. Kdyby Řecko nedostalo další část úvěru, došly by mu v listopadu peníze a nemohlo by vyplácet například důchody nebo mzdy státním zaměstnancům.
Opatření počítají s vyššími daněmi i dalším propouštěním
Řecko, které se potýká s ohromným státním deficitem a zadlužeností, přijalo v posledních dvou letech řadu úsporných opatření. Nezaměstnanost překročila hranici 16 procent a prudce se snížila kupní síla Řeků. Nová opatření počítají například s rušením dalších minimálně 30 tisíc pracovních míst, se snížením mzdových nákladů nejen ve státní, ale i v soukromé sféře a s rozšířením daní.
Řecko se stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v Evropské unii a od Mezinárodního měnového fondu si zajistila tříletý úvěr v celkové výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).
Už z něj vyčerpala pět částí, o uvolnění šesté se teď jedná. Řecko už ji mělo dávno dostat, ale protože neplní podmínky tak, jak se zavázalo, věřitelé zatím šestou splátku neposkytli.
