Nově si stát bere od každého boháče, který ročně vydělá zhruba přes milion korun, maximálně 65 tisíc ročně. Kdyby tento strop platil posledních dvacet let, nejvyšší důchod by dnes nepřekročil 20 tisíc korun měsíčně.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení však nyní nejbohatší důchodce dostává měsíčně mírně přes 70 tisíc korun. Aby takovou penzi pobíral, musel zřejmě v posledních dvaceti letech vydělávat půl milionu až dva miliony měsíčně.
Kdo je nejbohatším důchodcem ve státě, úředníci tají – mohl by to být šéf některé banky nebo podniku, ale také majitel firmy.
Ze svého dvoumilionového příjmu musel státu měsíčně poslat 6,5 procenta, tedy 130 tisíc na důchod. Takové extrémy se po schválení reforem nebudou opakovat. Strop na pojištění se totiž stává doplňkem důchodové reformy, kvůli kterému ubude sice příjmů od dobře placených lidí, ale vymizí i vysoké penze.
Lidé budou muset přemýšlet o tom, jak jinak si na důchod ještě šetřit. A přitom pořádný rozjezd penzijního připojištění plánovali politici až ve třetí fázi důchodové reformy, s jejíž první částí předstoupí vláda před poslance v březnu.
Koalice se shodla na tom, že do důchodu budou chodit muži i ženy až v 65 letech a do systému budou muset přispívat 35 let, tedy o deset více než nyní.
Reforma může projít
V některých bodech se koalice shodne i s opozicí. ČSSD se však netají různými výhradami k tomu, co všechno má změny doprovázet.
"Budeme vyžadovat, aby vláda předložila programy pro zaměstnávání lidí ve věku 55 až 60 let. Jedna věc je chtít, aby lidé pracovali, a druhá věc, aby pracovat mohli," namítá stínový ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Socialistům se nelíbí ani to, že nejsou dořešené odchody do důchodu u těžce pracujících. "V této podobě je to pro nás těžko akceptovatelné, na parlamentní půdě budeme hledat další řešení. Systém budeme chtít zmírnit," dodává Škromach.
Úplně jednotní nemusí být ani poslanci ze tří koaličních stran. Protože jde o změny dlouhodobé a nepopulární, politici chtěli dospět k dohodě. To se však několik let nedařilo, a proto vláda tento týden představila koaliční verzi.
Český důchodový systém je v Evropě jedním z posledních pozůstatků minulosti. Důchody jdou přes stát a platí je mladší generace ze svých mezd. Takový systém by v budoucnu narazil – zatímco lidé zůstávají v důchodu déle, protože se prodloužila délka života, počet mladých se snižuje. Za pár let by systém zkolaboval.
"Musela by to udělat každá vláda. Demografický vývoj nejde obejít," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
"Odteď začíná to pravé stárnutí. Počet lidí starších 60 let je letos poprvé vyšší než mladších lidí pod 19 let," upozorňuje analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank.
O výši důchodu se politici tolik nepřou. V Evropě se standardně průměrná výše důchodu pohybuje na úrovni 40 procent průměrné mzdy a tak to nejspíše i zůstane. Nyní je průměrný důchod kolem 9 100 korun a hrubá mzda 21 470 korun.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení však nyní nejbohatší důchodce dostává měsíčně mírně přes 70 tisíc korun. Aby takovou penzi pobíral, musel zřejmě v posledních dvaceti letech vydělávat půl milionu až dva miliony měsíčně.
Kdo je nejbohatším důchodcem ve státě, úředníci tají – mohl by to být šéf některé banky nebo podniku, ale také majitel firmy.
Ze svého dvoumilionového příjmu musel státu měsíčně poslat 6,5 procenta, tedy 130 tisíc na důchod. Takové extrémy se po schválení reforem nebudou opakovat. Strop na pojištění se totiž stává doplňkem důchodové reformy, kvůli kterému ubude sice příjmů od dobře placených lidí, ale vymizí i vysoké penze.
Lidé budou muset přemýšlet o tom, jak jinak si na důchod ještě šetřit. A přitom pořádný rozjezd penzijního připojištění plánovali politici až ve třetí fázi důchodové reformy, s jejíž první částí předstoupí vláda před poslance v březnu.
Koalice se shodla na tom, že do důchodu budou chodit muži i ženy až v 65 letech a do systému budou muset přispívat 35 let, tedy o deset více než nyní.
Reforma může projít
V některých bodech se koalice shodne i s opozicí. ČSSD se však netají různými výhradami k tomu, co všechno má změny doprovázet.
"Budeme vyžadovat, aby vláda předložila programy pro zaměstnávání lidí ve věku 55 až 60 let. Jedna věc je chtít, aby lidé pracovali, a druhá věc, aby pracovat mohli," namítá stínový ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Socialistům se nelíbí ani to, že nejsou dořešené odchody do důchodu u těžce pracujících. "V této podobě je to pro nás těžko akceptovatelné, na parlamentní půdě budeme hledat další řešení. Systém budeme chtít zmírnit," dodává Škromach.
Úplně jednotní nemusí být ani poslanci ze tří koaličních stran. Protože jde o změny dlouhodobé a nepopulární, politici chtěli dospět k dohodě. To se však několik let nedařilo, a proto vláda tento týden představila koaliční verzi.
Český důchodový systém je v Evropě jedním z posledních pozůstatků minulosti. Důchody jdou přes stát a platí je mladší generace ze svých mezd. Takový systém by v budoucnu narazil – zatímco lidé zůstávají v důchodu déle, protože se prodloužila délka života, počet mladých se snižuje. Za pár let by systém zkolaboval.
"Musela by to udělat každá vláda. Demografický vývoj nejde obejít," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
"Odteď začíná to pravé stárnutí. Počet lidí starších 60 let je letos poprvé vyšší než mladších lidí pod 19 let," upozorňuje analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank.
O výši důchodu se politici tolik nepřou. V Evropě se standardně průměrná výše důchodu pohybuje na úrovni 40 procent průměrné mzdy a tak to nejspíše i zůstane. Nyní je průměrný důchod kolem 9 100 korun a hrubá mzda 21 470 korun.
