Komise potvrdila to, co se již dlouho traduje: dnešní důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a vede k deficitům okolo 4 procent HDP ročně. V roce 2050 by třetinu peněz vyplácených na důchody nekrylo pojistné.
Je proto třeba nastartovat změny. Expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, takzvaná Bezděkova komise, dnes představil dvě varianty návrhu.
Většinová verze doporučuje, aby se na důchody odvádělo 23 procent místo současných 28, z nichž tři procenta by každý platil do penzijních fondů. Návrh tedy donutí lidi k individuálnímu spoření. Netýkalo by se to ale lidí starších čtyřiceti let, ti by se řídili současným systémem.
Druhá varianta komise, kterou však podporoval jen člen Vít Samek z největší odborové organizace (ČMKOS) předpokládá vyšší státní podporu z rozpočtu. Ze současného systému by šlo 23 procent odváděných z hrubé mzdy, vedle toho by ale existoval i druhý pilíř, do kterého by si lidé na individuální účty posílali dobrovolně další tři procenta. Za to by jim stát přispěl stejnou částkou. Druhý pilíř by spravovaly penzijní fondy.
Zvýšení daní postihne všechny včetně důchodců
Reforma důchodů v obou variantách by se neobešla bez zásahu do daní. Sjednocení sazeb DPH na 19 procent by přineslo zdražení veškerého zboží z nižší sazby, tedy zejména potravin, dopravy a léků. Lidé by ale měli vyšší příjmy, protože by odváděli méně na sociálním pojištění, tj. zmíněných 23 procent.
Ekonomové reformu vesměs vítají, i když upozorňují, že zvýšení daní se dotkne všech. Podle nich však stát nemá příliš jiných možností, jak důchodovou reformu financovat.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je výhodou zvýšení DPH fakt, že by se nezvyšovalo přímé zdanění, které by ohrozilo konkurenceschopnost ekonomiky.
"Před několika lety byl český veřejný dluh nízký a nabízel prostor pro transformační náklady v řádu několika desítek procent HDP. Bohužel do značné míry jsme tento prostor nezodpovědně projedli," řekl ČTK.
Nevýhodou je naopak dopad do cen zboží, který postihne všechny včetně stávajících důchodců. "Nicméně vymyslet penzijní reformu, která by nikoho nebolela, je pokusem o kvadraturu kruhu," dodal.
Nebudete spořit? Připravte se na chudobu
Systém bude nutné vyvážit tak, aby se jeho část přenesla na občany. V současnosti 94 procent (rok 2008) příjmů důchodců pochází od státu. "Kdo si nebude spořit dobrovolně nad rámec druhého pilíře (státní účast), bude se muset smířit se snížením své životní úrovně ve stáří," varuje zpráva.
V současnosti na jednoho důchodce platí 1,8 plátce, poměr se ale stále zhoršuje a v roce 2050 by číslo mohlo klesnout na 1,2.
Základní varianta důchodového systému počítá s postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu (vyplývá z novely zákona z roku 2008) až k hranici 65 let okolo roku 2030. Ženy s pěti a více dětmi by šly do důchodu v 62 letech. Důchody by se valorizovaly na minimální úrovni o inflaci a třetinu růstu průměrných mezd.
Po startu reformy, o kterém komise uvažuje v roce 2015, by se také měla zrušit doživotní výplata vdovských a vdoveckých důchodů. Současný koncept se podle komise prý už přežil a je značně nákladný.