Již třetí pozměňovací návrh zákona o registru smluv je výsledkem jednání poslanců všech sněmovních stran s výjimkou TOP 09 a hnutí STAN. „Jsem rád, že jsme našli legální cestu, jak z toho ven, a vyhnuli se plošným výjimkám,“ uvedl pro Hospodářské noviny předkladatel návrhu Radek Vondráček z hnutí ANO.
Registr smluv již nějakou dobu běží a firmy do něj na internetu vkládají smlouvy, které přesáhnou objem padesáti tisíc korun – zatím nepovinně. Nyní se čeká na konečnou verzi zákona, kterou musí schválit ještě Sněmovna.
Výjimku z povinnosti zveřejňovat na internetu smlouvy dostane i Správa hmotných rezerv (SHR), která dohlíží na strategické suroviny jako nafta nebo základní potraviny pro případ, že by zemi postihl například teroristický útok, přírodní pohroma nebo velká průmyslová havárie. Se soukromými firmami má uzavřeny smlouvy za miliardy korun.
Opatrná skepse
Nezisková organizace Rekonstrukce státu, která v minulosti tlačila na větší transparentnost státní správy, nemá k výjimce striktní výhrady. „Rozumíme, že v případě SHR, která nakládá se strategickými surovinami, mohou mít zákonodárci obavy z ohrožení bezpečnosti státu,“ uvedl Václav Zeman z Rekonstrukce. Dodal ale, že ochranu obchodního tajemství ošetřuje již stávající zákon. Pozitivní podle Rekonstrukce státu je, že „výjimka se nevztahuje na všechny smlouvy Správy státních hmotných rezerv a je vázána na samotné hospodaření se státními hmotnými rezervami.“
Opačného názoru je ale poslanec TOP 09 a hnutí STAN Martin Plíšek. „Výjimky nechceme. Znehodnocují smysl zákona, který měl veškeré smlouvy se státem vést jako veřejné,“ řekl Plíšek. Dodal, že „hnutí ANO změnilo názor, dříve odmítalo výjimky“. Podle Plíška navíc hrozí, že zavedení takzvaného ostrého režimu registru smluv se nestihne.
Výjimka u státních firem by se měla týkat smluv uzavřených v běžném obchodním styku, nikoli však smluv na právnické služby, IT, marketing a sponzoring. Ty by musely být i nadále zveřejňovány v registru smluv, aby vůbec mohly platit.
Pozměňovací návrh také řeší smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování a kolektivně uzavřené smlouvy. Ty budou neveřejné.
Úlevu mají dostat také veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas ohledně zveřejňování smluv týkajících se mimořádných přenosů či licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou.