Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Regulace nájmů je protiústavní

aktualizováno 
P r a h a, B r n o - Ústavnímu soudu vadí, že nájemníci v regulovaných bytech žijí na úkor majitelů domů a že tito majitelé je dotují namísto toho, aby zmražení nájmů na udržitelné úrovni dotoval stát. "Podstatou diskriminace je, že vlastníci domů jsou vmanipulováváni do situace, kdy jsou nuceni ze svého dotovat to, co by mělo být záležitostí celé společnosti," zdůvodnil soudce Vladimír Čermák. Podle Ústavního soudu byli vlastníci domů diskriminováni už od roku 1948 a tento stav nebyl dodnes zcela napraven.
"Princip spravedlivé rovnováhy vyžaduje, aby byl narovnán proces destrukce vlastnického práva a diskriminace vlastníků," řekl Čermák.
Jaký osud tedy obyvatele nájemních bytů čeká od roku 2002, by mohlo být jasné už tento měsíc. Do konce června totiž ministerstva financí a pro místní rozvoj chtějí do vlády předložit první verzi návrhu nových pravidel.
Oba úřady tvrdí, že verdikt Ústavního soudu je nadbytečný, neboť se stávajícím režimem chtějí skoncovat právě od roku 2002. "Tento verdikt je naprosto v souladu s našimi plány, a sice připravit nový zákon, který by centrální regulaci zcela zlikvidoval a zavedl smluvní nájemné," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Podobně sice hovoří i ministerstvo pro místní rozvoj, mezi oběma úřady však zatím nepanuje jasná shoda, čím stávající režim nahradit. Podle ministerstva financí by se nájemník a majitel bytu museli dohodnout a v případě sporu by se obrátili na smírčí komisi na svém obecním úřadě.
"Pomůckou při stanovení nájmu by bylo takzvané místně obvyklé nájemné, které by určovala obec," vysvětlil Vacek s tím, že v lukrativních oblastech, jako je Praha, by nárůst po určité období nesměl být vyšší než deset procent ročně.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje vypočítat pro každou obec vzoreček, který by stanovil novou hranici nájmů mezi tržním a regulovaným.
Experti obou úřadů nyní dokončují společný návrh. "V podstatě se obě strany shodují, že by se mělo deregulovat, a nyní se dolaďují technické detaily," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Bohumil Plchot. Podle Vacka stále platí závazek připravit do konce června společný návrh zákona tak, aby jej vláda mohla v červenci projednat a aby do konce letošního roku byl zákon sepsán v paragrafovém znění.
Oba úřady jsou přesvědčeny, že jejich plány jsou v souladu s čerstvým nálezem Ústavního soudu.
A to i v případě, kdy stát nebo obce budou do cen bydlení dál mluvit. "Záměrem je mít místo regulace smluvní nájemné, což není v rozporu s výrokem soudu.
Nicméně nikde na světě není úplná džungle, kdy by do cen bydlení nikdo nemohl zasahovat," míní Vacek.
Povinnost vlády zrušit současnou vyhlášku vítají především majitelé bytů, pro zrušení stávající praxe jsou však i zástupci nájemníků.
Místopředseda sdružení na ochranu nájemníků Milan Taraba je přesvědčen, že místo vyhláškou by napříště měly být otázky nájemného řešeny zákonem. "Ta vyhláška měla spoustu vad, vláda a obce mluvily do smluvního vztahu mezi vlastníkem a nájemníkem. Ale k rozhodnutí soudu se vyjadřovat nebudu," řekl Taraba.
Člen správní rady občanského sdružení majitelů domů Petr Doležal naopak netajil spokojenost: "Znamená to, že majitelé budou moci vysvětlovat nájemníkům, kolik budou muset zaplatit po roce 2001, budou mít v ruce nástroj, který přitlačí vládu a parlament řešit tuto otázku. Zároveň poskytuje dost času na to, aby ji vyřešily." Rozhodnutí soudu totiž znamená, že vláda svůj slib ohledně zrušení deregulací už nemůže vzít zpět: jinak se dostane do konfliktu s Ústavním soudem.
Při tvorbě nových předpisů se přitom musí řídit obecným stanoviskem Ústavního soudu, že skupina vlastníků nájemních domů nesmí být diskriminována na úkor ostatních.
Návrh na zrušení vyhlášky předložila skupina čtrnácti senátorů v čele s Danielem Kroupou (ODA).
"Jsme spokojeni. Tato vyhláška byla nespravedlivá. Vláda by měla nyní shromáždit prostředky pro sociální dávky na nájemné na jedné straně a na druhé straně by měla regulovat zisky z nájemného, tedy nikoli nájemné jako takové. Jde o to zabránit nepřiměřeným ziskům majitelů," řekl Kroupa. Podle něho by stát měl využít nedávno ustaveného Fondu bydlení na podporu bydlení sociálně slabých rodin. "Fond je konstruován falešně, tyto obrovské prostředky by měly být celé použity na sociální dávky," řekl.
Doležal odhaduje, že obce, které vlastní asi 75 procent nájemních bytů, by ročně mohly ze zvýšeného nájemného získat až dvacet miliard korun navíc.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.