I když se Ústavní soud rozhodl, že nezruší paragrafy občanského zákoníků týkající se nájemného (více zde), sedm z jeho patnácti soudců mělo názor opačný.
Podnět dostal Ústavní soud od Městského soudu v Praze. Podle něj totiž část občanského zákoníku zvýhodňuje nájemníky. Ústavní ale soud rozhodl, že městský soud nemá nárok předkládat podobný návrh, protože nevychází z jeho aktuální agendy. Ne všichni soudci by se ale pod rozhodnutí podepsali. Část jich tvrdí, že výhrady proti formálním nedostatkům nebyly na místě.
Odlišné stanovisko k verdiktu si vyhradili Dagmar Lastovecká, Eliška Wagnerová, Jiří Nykodým, Vladimír Kůrka, Vlasta Formánková, Stanislav Balík a Jan Musil.
Soudce: Úprava nájmů je protiústavní
Soudci ale s verdiktem nesouhlasí ještě z dalších důvodů.
"Ústavní soud se tak vyhnul vyřešení zásadní otázky, která je dlouhodobě neřešena a vytváří ve společnosti trvalé napětí. Navrhovatel správně dovodil, že celá úprava nájmu bytů je protiústavní. Je porušením principu rovnosti, jestliže jedna skupina subjektů práva je nucena výlučně ze svých příjmů financovat sociální program státu," míní například soudce Jiří Nykodým.
Přestože Ústavní soud ponechal výhody regulovaným nájemníkům, zopakoval zároveň své starší názory, podle kterých je regulace nájemného protiústavní.
Navíc velice důrazně vyzval obecné soudy, aby konkrétní případy řešily. Toto stanovisko se nakonec stalo argumentem pro podporu deregulace ve Sněmovně i pro ty zákonodárce, kterým se tempo uvolnění nájmů zdálo příliš tvrdé.
"To znamená nejen desítky, stovky, možná i tisíce žalob, ale také nejistotu našich občanů v tom, jaký bude dopad takových rozhodnutí, která nebudou korigována žádnými lhůtami, žádnými sociálními ohledy," řekl ve Sněmovně s odkazem na nález poslanec ČSSD Stanislav Křeček. - více zde