Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Regulace trhu s mlékem končí. Produkce půjde nahoru, říká šéf Madety

  9:29aktualizováno  9:29
Ve středu skončila pro evropské zemědělce jedna éra. Po třech desetiletích přestaly platit mléčné kvóty, jedno z nejspornějších regulativních opatření omezujících produkci mléka v jednotlivých státech. Podle majitele jihočeské mlékárny Madeta Milana Teplého stoupne nyní v Evropě produkce a chovatelé mléčného skotu by měli zareagovat snížením cen.

Milan Teplý je známý tím, že mluví velmi otevřeně. „V tomhle státě je to nebezpečná vlastnost,“ tvrdí. | foto: Jakub Jirák

Se začátkem dubna končí po letech v Evropě regulace trhu s mlékem, jaký dopad to bude mít na Madetu a trh s mléčnými výrobky?
To bych rád věděl, v tuto chvíli to však neví nikdo. Podle mého názoru v Německu, Nizozemsku a Belgii značně stoupne produkce syrového mléka a vznikne potřeba odbytových možností v rámci Evropské unie i exportu mimo ni. A tyto země budou na exportních trzích velmi agresivní.

To je pro vás jako zpracovatele pozitivní zpráva. Kvůli přebytku lze očekávat pokles výkupních cen. Nebo se pletu?
Když je nadbytek, tak by měla jít cena dolů. Čeští zemědělci však trvají na tom, že cena bude nadále taková, jaká zde byla před půl rokem a bude se blížit deseti korunám za litr. Zpracovatelé jim odpovídají, že za takové ceny není možné zboží prodat. Pokud se v severním Německu cena mléka blíží úrovni sedmi korun, tak těžko můžeme prodávat za devět. To je však věčný spor.

To jsou opravdu zemědělci tak silní, že dokážou zpracovatelům diktovat cenové podmínky?
Zatím to vypadá, že ano. Snažím se být neagresivní, ale někde to musí skončit. Zemědělci se přece také musí přizpůsobit trhu. Mléko se buď suší, nebo dává jako trvanlivé mléko do krabic. V případě trvanlivého mléka je to ještě rentabilní, v případě sušení se však tuna prodává se ztrátou 22 tisíc korun. Z toho vyplývá, že buď to mléko od zemědělců nikdo nebude chtít, nebo pouze za nižší cenu. Buď ho tedy prodají, anebo ho mlékárny nebudou vykupovat.

Co tedy budou zpracovávat?
Podívejte se na mlékárnu v Klatovech, která je ve vlastnictví Francouzů. Vedení dostalo z centrály pokyn, že za těchto podmínek nesmí nakupovat další mléko a nyní budou dovážet zahuštěné mléko z Francie. Pokud by to samé udělala Madeta, tak nechci slyšet ten křik, který by nastal. My však jen velmi těžko zpracujeme to, co máme nasmlouvané. Důvody přitom nejsou kapacitní, ale cenové. Třistatisícovou ztrátu denně dělat nebudu.

Madetu loni také zasáhly ruské sankce, jaký bude jejich dopad?
Odhadovali jsme, že přijdeme asi o 150 milionů korun, pokud sankce budou trvat do letošního léta, jak bylo deklarováno. Tomu odhadu jsme docela blízko.

Klíčový byl především vývoz sýru Niva. Daří se vám najít pro produkty, které dříve směřovaly do Ruska, jiné trhy?
Nedaří. Na Úřadu vlády jsem slyšel výtku, že jsme do Ruska vyváželi nějakým pokoutným způsobem přes Bělorusko. Nic takového neděláme a ani by to nebylo možné. O ten objem jsme přišli. Bylo to přitom 60 tun měsíčně. Dostal jsem však doporučení, že v Chile by naše produkty brali.

V Chile?
Takové doporučení tady skutečně bylo. To však neberte vážně, uvádím to jenom jako příklad, že naše úřady nejsou úplně v obraze. Nebudu říkat, kdo nám to doporučoval, ale odborníci na ministerstvu průmyslu a obchodu a na ministerstvu zemědělství žili v domnění, že se po Rusku otevřely úplně nové trhy v Jižní Americe, kam by bylo možné vozit třeba jogurty.

Jak na to přišli?
To netuším. Byl bych rád, kdybych neměl pravdu a po obnovení dodávek do Ruska bychom se dostali na stejnou pozici, protože jsme do toho hodně investovali a našli jsme si tam cestu. Mám však obavu, že tam historické země Evropské unie přijdou dřív.

Z čeho obava pramení?
Nepoškodilo nás ani tak vrácené zboží z Ruska, jako spíš to, že zboží ze starých zemí Evropské unie se neuplatnilo v Rusku a přišlo za dumpingové ceny na český trh. Evropská unie nedovoluje, aby se takové zboží dotovalo, přesto se to dělá. V Evropě zkrátka nejsme rovnoprávní.

Ministerstvo zemědělství přece začalo monitorovat dovozy, aby mohlo dumpingovým dovozům zabránit. To je podle vás neúčinné?
Nikdo nezveřejňuje, jaké jsou výsledky. V řetězcích však shledáváme, že to účinné není. Zkuste si však exportovat něco třeba do Francie. Tam vám to nedovolí, v Německu anebo Nizozemsku také ne. K nám se však zboží z těchto zemí prostě doveze a tím to končí. Vývoz do České republiky je velmi agresivní, je zde snaha ve větší míře obsadit řetězce. A jelikož to sem dováží pod výrobními náklady, tak se musíme nějakým způsobem bránit, ale zatím se bráníme neúčinně.

Jaké kroky by měla vláda učinit, aby ta obrana byla účinná?
Musí třeba přimět dozorové orgány, aby zastavovaly nekvalitní dovoz do řetězců. To je ale už všechno stopadesátkrát zopakované. Řekl bych, že dozorové orgány pracují dobře, otázka však je, co je jim povoleno a co ne.

Podle vás jim někdo v práci brání?
Stačí, aby jim vláda nebo ministr něco oficiálně nepovolili. Třeba zákon o zneužití významné tržní síly, ve kterém se vymezují pravomoci řetězců a dodavatelů a za jakých podmínek se zboží uplatní v příslušném řetězci. Zákon je na vládě a čeká na předložení parlamentu ke schválení už půl roku.

A ten zákon podle vás brzdí obchodníci?
Řetězce po něm určitě netouží.

Autor:


Témata: Milan Teplý




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.