Rehn svůj názor řekl v době, kdy se Německo a Francie přou o to, zda je euro teď nadhodnocené, nebo ne, a zda je třeba proti tomu něco dělat.
Německo před pár dny uvedlo, že silné euro není důvodem k obavám. Berlín tak signalizoval, že nesdílí názor Paříže, která ústy prezidenta Françoise Hollandea vyzvala k zavedení střednědobého cíle kurzu. Rázem tak vznikl spor, který ukázal, jak rozdílně se na hospodářskou politiku zemí eurozóny dívají dva její nejdůležitější členové.
Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi řekl, že ECB bude vyhodnocovat dopady sílícího kurzu eura na ekonomiku. Posílil tím spekulace, že pokud euro neoslabí, případně se jeho kurz ještě zvýší, ECB zasáhne a přikročí ke snížení základních úrokových sazeb.
"Já vnímám riziko konkurenční devalvace. My jsme nedávno varovali centrální banku Japonska před podobným oslabováním kurzu japonského jenu," řekl Rehn.
"Potřebujeme reformu mezinárodního měnového systému, abychom zabránili negativním dopadům na zahraniční obchod. Zlepšit by se tudíž měla koordinace v rámci skupin G7, G20 nebo v rámci MMF," podotkl komisař, a odkázal tak na vedoucí úlohu světových mocností.
Co když budou devalvovat všichni?
Hrozba takzvané konkurenční devalvace se v posledních letech skloňuje stále častěji. Jde o to, že jak se některé země nemohou dostat z krize, začínají se poohlížet po možnosti devalvace svých měn. Relativně bezpracně by tak pomohly exportérům snáze se prosadit na globálním trhu. Ostatní země by se ale dřív nebo později začaly bránit. Buď by také devalvovaly, anebo by sáhly k různým ochranářským opatřením. Globální ekonomika by se tak ocitla v začarovaném kruhu.
Rehn řekl, že silný kurz eura znamená riziko hlavně pro jižní křídlo eurozóny. Naopak Německo, Rakousko, Nizozemsko nebo Finsko si se silnějším kurzem poradí bez větších problémů. "Jižní země by měly problém s exportem do ostatních zemí světa," upozornil komisař.
Rehn s rakouským časopisem hovořil i na jiná témata, například o strachu z rozpadu eurozóny, který byl nejvyšší v polovině loňského roku. Takový "hororový scénář" je podle komisaře pryč, nicméně členové eurozóny by měli urychlit fiskální konsolidaci a strukturální reformy.
Případné dopady, který by měl na ekonomiku eurozóny politický návrat bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, Rehn nechtěl komentovat.
Omezil se pouze na konstatování, že finanční trhy bedlivě sledují události v Itálii i ve Španělsku. Španělsko teď žije podezřením, že premiér Mariano Rajoy se zapletl do korupčního skandálu. Premiér to odmítá a dokonce zveřejnil svá daňová přiznání, aby podezření vyvrátil.
