To znamená, že za parcelu o rozloze 783 metrů čtverečních by firma zaplatila téměř 184 milionů korun.
Jeden z vlastníků společnosti, Pavel Paul, který v Praze provozuje hotely Globus a Rott na Starém Městě, uvedl, že Ditrich tady hodlá utratit asi miliardu korun. "Je možné, že ještě koupíme vedlejší dům, kde nyní sídlí vedení hospodářské komory," řekl Paul.
Firma Ditrich navrhuje postavit na Národní třídě sedmipodlažní dům. V přízemí má být vstupní hala hotelu s restaurací a obchod, v dalších třech patrech pak luxusní pětihvězdičkový hotel. V posledních třech podlažích osmatřicet přepychových bytů o ploše do sta metrů čtverečních.
Na otázku, kdy se jim vložené peníze vrátí, Paul nechtěl odpovědět. "To si zatím nechám pro sebe. Ale dá se to celkem snadno spočítat. Vždyť za některé nové byty v Pařížské ulici se platilo asi sto tisíc korun za metr čtvereční, tady to bude zhruba stejné," tvrdí Paul.
Martin Skalický z realitní kanceláře Cushman&Wakefield Healey&Baker připustil, že tato vysoká cena se kupcům vyplatí. "Jestliže chtějí utratit miliardu korun, tak za pozemky dají pětinu této sumy. Myslím si, že jde o solidní podnikatelský záměr," řekl Skalický.
Konečné slovo bude mít městská rada
Definitivně o novém majiteli pozemků rozhodne městská rada na doporučení majetkové komise magistrátu, kterou vede radní Pavel Klega.
"Tato nabídka za jeden z posledních volných pozemků je mimořádně zajímavá a doufám, že tady vyroste budova, která bude ozdobou tohoto místa," řekl Klega. "Tento pozemek si zaslouží, aby na něm byl postaven architektonický skvost,“ zdůraznil zastupitel Prahy 1 Filip Dvořák.
O volný pozemek se ucházelo pět společností. Druhý Alborg nabídl sumu výrazně nižší, "jen" 153 tisíc korun za metr čtvereční. Nabídka Ditrichu tak překonala doposud rekordní cenu 212 tisíc korun za metr čtvereční, kterou město dostalo v roce 1994 od HVB banky.
Ve světě se platí i o hodně víc
Pro Prahu je to sice rekord, ale ve světě není cena metru čtverečního pohybující se okolo čtvrt milionu korun ničím převratným. K nejdražším patří místa ve světových metropolích.
Například v prestižní čtvrti Ginza v Tokiu se cena pozemku před vyhlášeným papírnictvím Kyuhyodo odhaduje v přepočtu na více než 3 miliony korun za metr plochy. Cena zde oproti minulému roku vzrostla dokonce o téměř deset procent. Pozemek tak již 20 let zůstává nejdražším v Japonsku.
"Srovnatelně drahé jsou například pozemky na 5th Avenue v New Yorku, Champs-Elysées v Paříži, Oxford Street v Londýně, ale i v Tokiu či nově v Moskvě," řekl ředitel realitní kanceláře Juris Real Tomáš Mádl. Ve všech případech jde o lokality, kde sídlí nejbohatší světové firmy a obchody
Za jaké pozemky se platí nejvíc
Rekordní suma, téměř čtvrt milionu korun, kterou společnost Ditrich nabízí za jediné volné pozemky na Národní třídě, bude podle realitních odborníků ještě dlouho patřit k nejvyšším. I když ani ona nemusí představovat pražský "cenový strop".
"Možná v případě, kdyby byl na prodej pozemek na srovnatelném místě, tak by se mohla cena vyšroubovat vysoko, ale takové peníze jsou i na pražské poměry výjimečné," řekl makléř Jiří Felix.
Drahé pozemky, drahé nájmy
Cena pozemku se podle Ivo Gavlase, majitele stejnojmenné realitní kanceláře, odvíjí od toho, jakému účelu bude budova, která na něm vyroste, sloužit. A také jak majitel předpokládá, že mu bude vydělávat.
"Tedy čím větší to bude budova a čím dražší v ní budou nájmy, tím vyšší může být i cena pozemku. Když to doženu ad absurdum, naprosto rozdílná bude cena proluky na Národní třídě, kde se může postavit pouze přízemní budova, a proluky na tomtéž místě, kde se může postavit budova osmipatrová," řekl Gavlas.
Ředitel realitní kanceláře Juris Real Tomáš Mádl dále uvedl, že parcely mají mnohem větší hodnotu než byty. "Jsou v nich mnohem větší možnosti a to se samozřejmě odráží i v cenách," řekl Mádl.
Vysoké ceny pozemků v centru jsou dány i jejich lukrativní polohou. Nová výstavba je totiž v historickém jádru metropole, kde převažují památkově chráněné objekty, téměř vyloučena, a tak zbývají jen proluky, z nichž velká část je důsledkem náletů na konci 2. světové války.
Stavebních míst je velmi málo
"Také se nedá stavět kdekoli, například v parku na Karlově náměstí," dodal šéf Jurisu. Cenu pozemků žene nahoru i skutečnost, že většinu z nich vlastní magistrát, a ten je neprodává konkrétním zájemcům. "Město vypisuje výběrová řízení, o pozemky je zájem, takže cena se může někdy hnát hodně vysoko, tak jak tomu bylo na Národní," vysvětlil Mádl.
V současné době kupují devadesát procent volných pozemků v hlavním městě cizinci. "To se ale tak za 10 let změní. Více se začnou prosazovat české společnosti, které budou mít také peníze," tvrdí Mádl.
