Bez eura i bez drachmy. Místo banky diamanty, místo peněz naturálie.

Bez eura i bez drachmy. Místo banky diamanty, místo peněz naturálie. | foto: Reuters

Jde to i bez bank. Řekové kupují šperky, na venkově kvete výměnný obchod

  • 193
Řečtí klenotníci evidují nárůst prodejů investičních rodinných šperků. Některým rostou prodeje meziročně o pětinu, průměrný nákup stojí kolem 4 000 eur (zhruba 108 000 korun). Na řeckém venkově zase začal kvůli nedůvěře v banky kvést výměnný obchod. Někteří Řekové to považují za určitý druh úpadku společnosti.

Kritický stav řecké ekonomiky, nejistota a nedobré výhledy do budoucna přinutily Řeky přemýšlet, jak naložit se svými úsporami. Mnozí kvůli hrozbě opuštění eura a nedůvěře v bankovní systém ukládají peníze do čehokoliv, co umí hodnotu udržet, v lepším případě časem i zvýšit.

„Řekové se připravují na možnost přechodu k drachmě, kdy nikdo neví, co bude následovat. Lidé nevěří bankám. Bojí se, že by v nich mohli přijít o úspory. Proto peníze raději investují do luxusních šperků,“ tvrdí Christos Glaftis z klenotnictví Tempus Jewellery v Soluni. Rostoucí prodeje investičních šperků s drahokamy pozoruje již dva až tři roky. „A nejde jen o naše klenotnictví, stejný trend hlásí i konkurence. Ve srovnání s červencem minulého roku nyní prodáváme o 20 procent více,“ doplnil.

Větší objem prodejů uvádí i Marianne Le Clere Papalexis, generální ředitelka klenotnického řetězce Zolotas citovaná britským deníkem Guardian: „Rostoucí zájem o luxusní šperky nás mnohdy i překvapí. Není to tak dávno, co k nám přišel zákazník, který nepůsobil nikterak zámožně, s úmyslem koupit šperky za miliony eur.“

Ukládání peněz do investičních rodinných šperků má nejdelší tradici v západních zemích. Stále větší oblibu si ale získává i v Česku. Podle průzkumu největšího tuzemského prodejce diamantových šperků ALO diamonds, si šperk jako investici pořizuje každý pátý Čech, který kupuje klenoty (rozhovor s majitelem ALO diamonds Alojzem Ryšavým čtěte zde).

Řecký venkov začíná ovládat výměnný obchod

K bezpeněžnímu hospodářství však v Řecku vede nejen masivní nákup šperků. Stoupající počet Řeků na venkově si poté, co řecká vláda omezila výběr peněz z bankovních účtů, aby zastavila odliv vkladů a zabránila kolapsu bankovního sektoru, vyměňuje zboží a služby v bezhotovostních transakcích. Řekové si totiž nyní v bankách mohou vybrat pouze 420 eur (zhruba 11 400 Kč) týdně.

Výměnný obchod někteří Řekové považují za určitý druh úpadku společnosti, zatímco jiní jej vítají jako praktický způsob dočasného řešení problémů s nedostatkem hotovosti, píše agentura Reuters.

Oficiální údaje o rozsahu výměnného obchodu sice nejsou k dispozici, aktivity na různých internetových portálech a neoficiální informace od zemědělců však podle agentury Reuters ukazují jeho růst.

V odlehlých vesnicích a zemědělských oblastech není tento způsob obchodování nezvyklý. „Výměnný obchod je dlouhou dobu součástí každodenního života Řeků,“ uvedl ekonom Haris Lambropulos. „V minulosti se odehrával hlavně na rodinné a osobní úrovni, nyní však kvůli vývoji v bankovním sektoru nabírá širších rozměrů. Je to teď složitější a organizovanější fenomén,“ dodal.

Internetový portál Tradenow, který vznikl před třemi lety s cílem zajišťovat výměnný obchod s jakýmkoliv zbožím od potravin po technologie, uvedl, že počet jeho uživatelů i objem transakcí se po omezení pohybu kapitálu zdvojnásobil.

„Před omezením pohybu kapitálu jsme oslovovali firmy a snažili se je přimět k registraci,“ řekl agentuře Reuters šéf portálu. „Nyní se podniky k registraci samy hlásí,“ dodal. K uživatelům portálu podle něj patří například aténský řezník, který směňuje své maso za různé služby.

Na venkově výměnný obchod kvete i bez pomoci internetu. Zemědělec Panagiotis Kutras například vzpomíná, jak prodal krmivo v hodnotě 2 000 eur jinému zemědělci, který mu zaplatil pšenicí. Další zemědělec pak Kutrasovi nabídl těžkou techniku, aby uhradil 4 000 eur z účtu ve výši 6 000 eur za produkty, které mu Kutras dodal.

Pěstitel bavlny, pšenice a jetele Kostas Zavlagas zase přenechal jinému zemědělci potýkajícímu se s nedostatkem hotovosti balíky sena a strojní součástky. „Až bude moci, zaplatí mi nějakými produkty, možná sýrem,“ prohlásil. „Je to typická ukázka každodenních problémů, kterým zemědělci čelí a které řeší výměnným obchodem,“ dodal.

Na finanční správě nicméně panují obavy, že takovéto praktiky podporují daňové úniky. Je totiž obtížné monitorovat, zda jsou při nich vydávány stvrzenky, které by zajistily, že bude zaplacena daň z přidané hodnoty. „Výměnný obchod není nezákonný, pokud jsou pro každou transakci vystaveny příslušné dokumenty,“ uvedl jeden z pracovníků protikorupční jednotky ministerstva financí. „Pozorně tento fenomén sledujeme,“ dodal.

, ,