Řecko se s věřiteli (MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise) potřebuje dohodnout ještě tento týden, nejpozději v pondělí by totiž mělo poslat Měnovému fondu část splátek, aby dodrželo splatnost dluhu do konce června. Bez čerpání finanční pomoci za zahraničí na splátku nemá.
Atény dostávaly ve čtyřměsíčním maratonu schůzek šance předložit vlastní návrhy, věřitelům se ale nikdy nezavděčily. Poslední návrh odmítli věřitelé ve středu. Řecko sice částečně ustoupilo v otázce důchodů, nicméně například sporné příspěvky nízkopříjmovým důchodcům ponechalo ve stejné výši. Řecký recept na krizi se skládá hlavně z vyššího zdanění bohatých či firem, věřitelé si naopak představují ráznější škrty ve výdajích. V dalším zásadním bodě - osekávání platů ve státní sféře - také Řecko neustoupilo.
Ve čtvrtek odpoledne jednali ministři financí eurozóny v Bruselu o věřitelském návrhu na řešení řecké krize. Atény totiž do 11:00 nepředložily žádný další návrh, který by obsahoval větší ústupky. Ministři financí se údajně zabývali návrhem vycházejícím z nabídky, kterou začátkem června v Berlíně schválilo Německo, Francie, Evropská centrální banka, MMF a Evropská komise.
I ve čtvrtek však jednání Řecka s mezinárodními věřiteli v rámci euroskupiny skončilo bez dohody a další jednání s ministry financí zemí sdílejících euro jsou plánována na sobotu dopoledne. Šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem řekl, že dveře jsou stále otevřené pro to, aby Řecko přijalo návrhy svých věřitelů. Ministr dodal, že schůzka ministrů financí tak prozatím skončila.
Řecký premiér Alexis Tsipras podle agentury AFP řekl, že je přesvědčen o schopnosti Řecka a jeho věřitelů dosáhnout dohody o finanční záchraně země, a to navzdory obtížím při jednání a krátkému času, který na rozhovory zbývá.
Evropská centrální banka navíc ve čtvrtek odmítla navýšit Řecku čerpání krizové úvěrové linky ELA, v níž plynou do řeckých bank stále více nedostatkové peníze. Úvěrovou linku banky v předlužené zemi potřebují v posledních dnech o to více, že graduje odliv hotovosti z bank. Jen v minulém týdnu si nedůvěřiví střadatelé vybrali přes pět miliard eur ze svých účtů.
Zásadní zvrat by ale znamenalo teprve zastavení úvěrové linky ECB. Do Řecka by přestaly proudit peníze a bankovní sektor v zemi by tím byl donucen spustil kapitálové kontroly. Banky by zavedly limit pro výběr vkladů a pro transakce. Kapitálové kontroly mohou řecké banky zavést i samy od sebe, aby předešly masovému vybírání hotovosti svými klienty. Kdyby však tento nástroj využila ECB, šlo by o signál toho, že jednání mezi věřiteli a Řeckem zkrachovala.
