Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Peníze teď nepotřebujeme, tvrdí Řekové. Ekonomové o tom pochybují

  8:57aktualizováno  8:57
Poradíme si sami. V tomto duchu o současné situaci hovoří řecký premiér Alexis Tsipras. Podle něj silně zadlužené Řecko v této chvíli dokáže plnit své finanční závazky i bez peněz z mezinárodního záchranného programu. Ekonomové se však obávají, že v dalších týdnech zemi peníze mohou dojít.

Řekové v přístavním městě Pireus. Ilustrační snímek. | foto: AP

Tsipras nicméně uvedl, že z dlouhodobějšího hlediska se jeho země neobejde bez restrukturalizace státního dluhu.

Mezinárodní věřitelé pozastavili výplatu zbývajících peněz ze záchranného programu až do ukončení revize reformních plánů nové řecké vlády. Ekonomové ale varují, že Řecko by se bez finanční pomoci mohlo v příštích týdnech dostat do platební neschopnosti.

„Není důvod k obavám,“ uvedl Tsipras po čtvrtečních rozhovorech s představiteli Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „I bez včasného vyplacení tranše (záchranného programu) splní Řecko své závazky,“ doplnil. Prohlásil také, že OECD pomůže jeho vládě při realizaci reforem.

„Nemůžeme již předstírat, že veřejný dluh této země je udržitelný, když se pohybuje kolem 178 procent (hrubého domácího produktu),“ řekl ve čtvrtek také Tsipras. „Pro Řecko je životně důležitá restrukturalizace dluhu,“ citovala jej agentura Reuters.

Nejdříve reformy, potom prodloužení splátek

Mezinárodní věřitelé dali již dříve najevo, že další odpis řeckého dluhu nepřichází v úvahu, naznačili však možnost prodloužení splatnosti řeckých půjček. Také přitom zdůraznili, že by o takovémto kroku uvažovali pouze v případě schválení řeckých reforem.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za úvěrovou pomoc ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.

Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.

Pomalé vyjednávání

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si postěžoval na pomalý postup vyjednávání o plnění dohod se zástupci Řecka v posledních týdnech. Neúspěch si prý přesto nepřipouští.

„Dostatečně jsme nepokročili, ale zkusíme se posunout směrem k úspěšnému řešení,“ prohlásil Juncker, který prý v pátek po mnoha telefonických diskusích s Tsiprasem předloží předsedovi řecké vlády „určité návrhy“. Podle Tsiprase je třeba nalézt nejlepší způsob jak rozhodnutí euroskupiny o prodloužení řeckého programu z 20. února uvést v život. „Jsem optimistický, vyjednáváme s dobrými přáteli Řecka,“ poznamenal.

Od středy jednají v Bruselu zástupci mezinárodní věřitelské trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Techničtí experti také zkoumají situaci přímo v Aténách. Prověřují představy řecké vlády o změnách v programu reforem, které jsou podmínkou pro pokračování úvěrové pomoci Řecku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.