Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řepka už nestačí. Do benzinu a nafty se budou přimíchávat zbytky odpadů

  1:00aktualizováno  1:00
Česko musí rychle řešit, jak splnit závazky vůči EU za ekologičtější dopravu. Do nafty a benzinu se bude povinně přimíchávat víc biopaliv. Ministerstvo životního prostředí proto připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší, ve Sněmovně je ve druhém čtení.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Česko si podle odborníků vzalo příliš velké sousto, když si v zákoně nastavilo rychlé snižování emisí skleníkových plynů. „Požadavek na snížení emisí o čtyři procenta do konce roku 2017 považujeme za reálně nesplnitelný,“ říká například Jan Duspěva, ředitel státního podniku Čepro, největšího tuzemského distributora pohonných hmot.

Dodavatelé pohonných hmot jako Čepro, Unipetrol, MOL nebo Shell mají snižování emisí na starosti. Stát jim k tomu však musí nastavit podmínky. „Česko to nesplní a všichni to vědí. Čekáme, co s tím stát legislativně udělá,“ říká spolumajitel distributorské firmy Armex Oil Hynek Sagan.

Dosud si vystačili s povinným přimícháváním biopaliv do benzinu a nafty. To je minulost - zákon nařizuje emise snižovat ještě víc.

Původně k tomu měl sloužit prodej čistých a vysokoprocentních biopaliv. Na bionaftu mohou jezdit autobusy a kamiony, na bioetanol speciálně upravená auta. Jenže tato paliva jsou od Nového roku prakticky neprodejná, a z pump proto zmizela. Důvod? Kvůli zvýšení spotřební daně podražila a nejsou schopná konkurovat aktuálně levné motorové naftě a benzinu.

.

.

Další čárou přes rozpočet jsou pokročilá (tedy emisně úspornější) biopaliva z biologického odpadu. Počítalo se s tím, že v této době budou běžně k mání a umožní emise snižovat rychleji. Nestalo se tak.

Ve snaze vybřednout z patové situace vypracovalo ministerstvo zmíněnou novelu zákona o ochraně ovzduší. Ta dodavatelům, kteří budou používat biopaliva z odpadů (například z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků), slibuje výhodnější kalkulaci při snižování emisí. Dále si Česko pomůže tím, že do snižování emisí začne započítávat i alternativní paliva jako zemní plyn CNG/LNG nebo zkapalněný ropný plyn LPG, elektřinu a vodík.

Z pohledu úřadů je tedy třeba, aby víc aut jezdilo na biopaliva, na plyn nebo alespoň na elektřinu z obnovitelných zdrojů. A aby se začala do benzinu a nafty přimíchávat biopaliva také z odpadků.

Nové palivo. Ale kde ho vzít?

Má to však háčky. Co se týká alternativních paliv - ve významnějším množství jezdí jen auta na LPG. Zbytek je zanedbatelný.

bionafta

S biopalivy druhé generace je zase jiná potíž - v Evropě jsou k mání jen v omezené míře, chybějí kapacity na jejich výrobu. V Česku z odpadů vyrábí jen liberecká firma Temperatior, ale ministerstvo životního prostředí její produkt jako pokročilé biopalivo neuznává.

Ostatní potenciální výrobci se do byznysu nehrnou. „Suroviny pro výrobu jsou nedostatkové a jsou často již dnes dražší než zemědělské suroviny na biopaliva první generace. Výrobu bychom zvládli, ale museli bychom surovinu dovážet. Postrádá to logiku,“ říká Martin Kubů, ředitel divize pohonných hmot společnosti Agrofert, největšího výrobce biopaliv v Česku (Agrofert, stejně jako společnost MAFRA vydávající server iDNES.cz, vlastní ministr financí Andrej Babiš, pozn. red.).

Ani navržené změny nedovedou podle propočtů Výzkumného ústavu zemědělské techniky snížit emise o kýžená čtyři procenta. „Pokud se podaří zkvalitnit současná biopaliva první generace, snížíme emise o 3,42 procenta,“ říká výzkumník Petr Jevič. Česko tak zřejmě bude muset udělat krok zpět a emisní cíl sníží. Ve Sněmovně už čeká poslanecký pozměňovací návrh, který pro rok 2017 požaduje snížení emisí jen o 3,5 procenta.

bioetanol

Do budoucna se dalšímu tlaku na snižování emisí nevyhneme. A dotkne se to všech motoristů, nejen těch, kteří jezdí na biopaliva a alternativní paliva. Do běžného benzinu se začne přimíchávat více biosložky - namísto 4,1 až 9 procent.

Do této fáze už dospěli v Německu, kde to pomáhá rychleji snižovat emise. V Česku se to zatím plánuje až od roku 2018. Dříve to nejde kvůli stáří vozového parku. Ne všechna auta by na takový benzin byla schopna jezdit.

Jak přechod na benzin s vyšším podílem bioetanolu bude vypadat, není zatím jasné. Na trhu by musely existovat oba benziny - ten méně ekologický pro stará auta a ten s větší biosložkou pro nová. To by však ekonomicky nefungovalo. Ten ekologičtější by vycházel dráž a nikdo by ho nekupoval.

Snižování emisí a biopaliva

Biopaliva se většiny motoristů dnes týkají jen v podobě povinného přimíchávání - v každém litru motorové nafty je 6 % bionafty a v benzinu 4,1 % bioetanolu. To má činit dopravu ekologičtější.

Do roku 2020 má desetina paliv pro auta v EU pocházet z obnovitelných zdrojů a zároveň se do té doby má snížit emise skleníkových plynů z dopravy o 6 procent proti roku 2010. EU nařídila povinně snížit emise o 2 % do roku 2015 (to Česko splnilo) a dobrovolně jako mezicíl rok 2017 a minus 4 % (Česko nesplní, bude usilovat alespoň o minus 3,5 %).

Co se týká obnovitelných zdrojů v dopravě, hlavní roli mají hrát biopaliva – ta z řepky a dalších potravinářských produktů mají tvořit největší váhu (7 %), nejméně půl procenta mají zastoupit takzvaná pokročilá biopaliva neboli biopaliva druhé generace. Zbytek ekodopravy má pokrýt zemní plyn, zkapalněný ropný plyn, vodík a elektromobilita.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.