Takto vysokým požadavkům jednoho resortu přitom stát v příštích letech rozhodně nemůže vyhovět. Stálé příjmy fondu dopravy po vyčerpání zdrojů z privatizace se totiž pohybují kolem 20 miliard korun.
Pomoci by mělo partnerství se soukromým kapitálem, když by se silnice stavěly formou "postav, provozuj, předej", kterou stát poprvé použil u dálnice D47.
Šimonovský by se přikláněl spíše k formě samofinancovatelných projektů, které by stát nemusel splácet. Splátky u D47 se totiž budou pohybovat od 3,5 do 5,5 miliardy korun během 25 let.
Smlouvu o stavbě D47 z Lipníku na hranici s Polskem s izraelskou Housing&Construction ministr nedávno označil za nepovedenou. Podle něj nyní v jeho resortu vzniká tým za účasti vedení fondu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic a ten by měl jednat s vedením projektové společnosti o optimalizaci stavby, zejména v její druhé a třetí etapě.
Jde například o obchvat Ostravy, tunel v Klimkovicích či pokračování trasy do Polska. Na již zahájené první etapě se již podle ministra nedá mnoho měnit. Pokud by stát odstoupil od smlouvy, vystavil by se sankcím v řádu stovek milionů Kč.
Peníze chybí i železnicím
Miliardy ale nechybí jen silničářům. Šimonovský na setkání s novináři uvedl, že stát bude možná muset v příštím roce omezit rozsah dopravy, kterou si v rámci zajištění dopravní obslužnosti objednává u Českých drah.
Návrh státního rozpočtu totiž pro ČD počítá s dotací do osobní dopravy asi 2,1 miliardy korun, což je výrazně méně, než by dráhy na úhradu ztráty potřebovaly. Letos bývalý ministr Jaromír Schling drahám na vyrovnání ztráty slíbil 4,5 miliardy, v rozpočtu ministerstva se počítá ale jen s 1,9 miliardy.
"Nedovedu si představit, že bychom řekli, že na trati Břeclav-Ústí budou jezdit dva nebo tři páry rychlíků za den a tím státní zájem končí. Samozřejmě i to je model, nad kterým se musíme zamýšlet," uvedl ministr. "Jestli ta jednání o rozpočtu budou pokračovat tak, jak pokračují, tak nám nic jiného nezbude," dodal.
ČD dosud ztrátu částečně kryly ziskem z nákladní dopravy, který dosahuje dvě až 2,5 miliardy korun ročně. Křížové financování však nyní podnik nesmí používat a od příštího roku bude mít jako akciová společnost přísně oddělené účetnictví.
Očekávaná letošní ztráta z osobní dopravy se před započtením dotací od státu a krajů pohybuje kolem 11 miliard korun. Šimonovský pro svůj resort na příští rok požadoval v návrhu státního rozpočtu 27 miliard, což je o 23 miliard korun více než letos.
