Pochvalný dopis na bývalého šéfa harvardských fondů psal Weigl jako hlavní poradce tehdejšího premiéra Václava Klause v souvislosti s plánem ázerbájdžánské vlády privatizovat ropnou firmu Socar. Respekt to uvedl v nejnovějším čísle, které vyjde v pondělí.
České i americké úřady v současnosti Koženého stíhají za údajné miliardové podvody a tunelování.
Kožený se rozhodl investovat v kuponové privatizaci v ropném průmyslu Ázerbájdžánu v roce 1997. Zejména od amerických investorů si vypůjčil až 450 milionů dolarů (asi 13 miliard korun) a část investoval prostřednictvím dalších společností do kuponů v ázerbájdžánském ropném průmyslu, zejména do státní společnosti Socar.
Podle Respektu pak ale Ázerbájdžán začal z privatizace couvat, v hlavním městě Baku navíc prý vystoupil zástupce Světové banky s pochybnostmi o Koženého podnikání v Česku. Za Koženého se pak přimluvil tehdejší šéf Světové banky James Wolfensohn či poradce českého premiéra Weigl, uvedl týdeník.
Weigl Respektu o dopisu řekl, že šlo o odpověď na oficiální dotaz ázerbájdžánského prezidenta, který se Česka ptal na zkušenosti s Koženým.
Weigl: nedokážu říct, jestli je Kožený zloděj
Odpovědí Weigla podle týdeníku pověřil tehdejší premiér Klaus. Respekt napsal, že dopis "je plný vřelé a nekomplikované chvály". "Jako jeden z průkopníků privatizačního procesu velmi přispěl k jejímu úspěchu," citoval týdeník z dopisu Weigla, který prý tehdy také napsal, že Koženého zkušenost může být "přínosná pro úspěch každého privatizačního programu".
"Tehdy ale Kožený nebyl za nic odsouzen a šlo jen o spekulace tisku. Z mého pohledu pro Čechy skutečně přínosem byl, a to vlnou zájmu o kuponovou privatizaci, kterou dokázal začátkem devadesátých let rozpoutat," řekl k tomu Weigl Respektu. Na otázku, zda si myslí, že je Kožený "zloděj", Weigl týdeníku odpověděl, že to "dodnes nedokáže odhadnout".
Privatizace v Ázerbájdžánu se nakonec neuskutečnila. Ázerbájdžán se rozhodl oslovit velké ropné společnosti, a kupony se staly bezcennými. Mezi investory, kteří tak přišli o peníze, byla například Kolumbijská univerzita, pojišťovací gigant AIG nebo někteří senátoři a bankéři.
S fondy se Kožený usmířil
V prosinci 1999 začaly soudy ve světě Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek a v říjnu 2003 byl Kožený na popud podvedených akcionářů obviněn u manhattanského soudu ze zpronevěry 182 milionů dolarů z 15 investičních fondů společnosti Omega Advisors.
Investoři navíc vinili Koženého z toho, že nakupoval body a opce po 40 centech, ale jim je účtoval za 25 dolarů. Takto si prý přišel na více než 100 milionů dolarů a další miliony údajně použil pro vlastní potřebu.
Se společností Omega ale kontroverzní finančník dosáhl koncem ledna letošního roku urovnání před londýnským soudem. - čtěte Soud odblokoval majetek Koženého
Kožený dohodou podle agentury Bloomberg docílil odblokování soudem obstaveného majetku v řadě zemí světa. Britský soud dříve podle agentury zmrazil 177 milionů dolarů z Koženého majetku.
Finančník kvůli ázerbájdžánské investiční akci nadále čelí žalobě před trestním soudem v New Yorku. V jiné kauze byl v roce 2005 spolu se dvěma Američany obviněn ze snahy podplácet ázerbájdžánské představitele.
