»Na území hlavního města Prahy provádíme měsíčně přibližně osmdesát kontrol v restauračních zařízeních, ale pouze ve dvaceti procentech kontroloři narazí na porušování zákazu kouření,« uvádí Jaromír Sobota, hlavní hygienik na Městské hygienické stanice v Praze. Podle těchto čísel to vypadá, že nemalý počet pražských hospod a restaurací je nekuřáckou oázou pro vyhladovělého hosta, který se při jídle nemusí prokousávat kouřovou clonou. Realita je však jiná. »Současný zákon je špatný, neboť je prakticky absolutním zákazem kouření v restauracích. Jídla se totiž podávají prakticky po celý den,« tvrdí Sylvio Spohr, prezident Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu. »Nikdo jej nedodržuje nejen kvůli nedůslednosti státních úředníků, ale také vinou mírných sankcí. Snažíme se o tom nemluvit, ale výše pokut za porušování zákona je natolik nízká, že se dá podstoupit.« Nefunkčnost současného systému sice nahrává podnikatelům v pohostinství, ale novela zákona, která koluje po ministerstvu zdravotnictví, přinese určitou změnu. »Absolutní zákaz kouření v restauracích, barech, hospodách a kavárnách, který novela navrhuje, platí víceméně již v současnosti,« říká Sylvio Spohr. »Změní se však výše pokut - z řádů tisíců až ke sto tisícům.« Nekuřáci se z toho mohou radovat, podnikatelé se pravděpodobně oprávněně obávají při striktním dodržení předpisů sálů zejících prázdnotou. Jako řešení se nabízejí dva mezinárodní projekty Možnost volby (Courtesy of Choice) a Tradiční pohostinství (Traditional Hospitality), které problém soužití kuřáků a nekuřáků řeší pomocí vhodné úpravy klimatizace či ventilace. I zde je však jeden háček. »Zatímco do projektu Možnost volby se zatím zapojilo několik renomovaných hotelů, Tradiční pohostinství je teprve v přípravné fázi,« vy světluje Sylvio Spohr. O větším rozšíření těchto bohulibých aktivit do českých podniků se tak dá hovořit až v horizontu konce tisíciletí, začátkem roku 2001. Zákazník, kterému vadí, že v restauraci vinou kouře nevidí ani do talíře, má kromě návštěvy konkurenčního podniku ještě jednu možnost. »Kdo zjistí porušování zákona, může dát podnět na příslušnou hygienickou stanici, která situaci prověří a případně uloží pokuty,« dodává hygienik Jaromír Sobota.
Zákon 37/1989 o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, Omezující opatření § 4:f) Zakazuje se kouřit1. v prostředcích osobní železniční dopravy s výjimkou vyhrazených vozů a v prostředcích ostatní vnitrostátní hromadné dopravy osob a v uzavřených prostorách souvisejících s touto dopravou určených pro cestující,2. při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku,3. na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách,4. v pracovních místnostech, kde účinkům kouření jsou vystaveni nekuřáci,5. ve zdravotnických zařízeních, ve školách, v kulturních a uzavřených sportovních zařízeních s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených,6. v prostorách zařízení společného stravování s výjimkou těch, které jsou vyhrazeny pro kuřáky; tam, kde není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky, zakazuje se kouřit v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří.
Ačkoli kuřáci vytvářejí podnikatelům velkou část tržeb, nesmějí podle zákona v době podávání jídel kouřem omezovat nekuřáky. |